Zánik mamutů
Ochlazení před dvanácti tisíci lety opravdu nezpůsobil meteorit

Přibližně mezi lety 10 800 a 9 500 před naším letopočtem se Země citelně ochladila. Například v Grónsku bylo o patnáct stupňů méně než dnes. V osmdesátých letech minulého století byl populární názor, že toto ochlazení způsobila srážka s nějakým kosmickým tělesem. Nová studie teorii vyvrátila.

Ochlazení uškodilo mnoha druhům živočichů, které už tak strádaly pod tlakem pravěkých lidských lovců. Zasáhlo hlavně velké savce, například mamuty. Ani lidem se ale nevedlo dobře, poněvadž rychlá změna klimatu měla dopad i na zemědělství. Teorie, že katastrofu způsobil dopad komety, zněla svého času zajímavě, nepodařilo se ale najít dostatek dokladů, které by ji podpořily. Jeden z mála důkazů byla přítomnost tenké vrstvy spečených kousků hlíny v některých archeologických nalezištích.

Podle zastánců teorie mohly vzniknout po dopadu asteroidu či komety. Nový výzkum skupiny vědců v čele s Petere Thyem z Kalifornské univerzity, jehož výsledky vyšly v časopise Journal of Archaeological Science, ale tento závěr zpochybnil. Je možné, že to bude poslední hřebík do rakve dopadové teorie.

Thy a spol. analyzovali vrstvu popela ze severní Sýrie starou od jedenácti do osmi tisíc let. Tvrdí, že srážkovou teorii nepodporuje. Kdyby byla půdní zrníčka pozůstatkem kosmického karambolu, muselo by jejich složení odpovídat půdě ze vzdálených oblastí. Místo toho to ale vypadá, že pocházejí přímo ze Sýrie.

Mikroskopická struktura zrníček naznačuje vznik během krátkého nepříliš intenzivního zahřívání. Teplota při něm byla daleko nižší, než jakou by způsobil dopad meteoritu či komety. Zrníčka navíc pocházejí z celého studovaného období, nikoliv jen z několika málo let, jak by to bylo po dopadu cizího tělesa. Archeologům se tak zdá pravděpodobnější, že zrníčka vznikla v ohništích dávných lidí, nejspíš prvních zemědělců, kteří osidlovali povodí Eufratu.