Hlas Greenpeace
"Plastovým odpadem a jeho mikročásticemi jsme zahltili celou planetu"

Naše společnost už nemůže spoléhat na to, že tříděním odpadu se situace kolem plastů zlepší. Zkrátka jsou všude - ve vzduchu, ve vodě, v oceánech... Proto organizace Greenpeace vytvořila projekt zvaný Plast je past, kterým se snaží zabránit nezodpovědnému šíření plastového odpadu. K tématu se pro on-line deník TÝDEN.CZ vyjádřil Jan Freidinger, koordinátor kampaně.

Jak moc je situace kolem plastů vážná?

Hrozba všudypřítomného plastového znečištění je skutečně velmi vážná. Plastovým odpadem a jeho mikročásticemi jsme doslova zahltili celou naši planetu. Od nejodlehlejších arktických oblastí přes nejhlubší místa v oceánu po vzduch, který dýcháme, vodu, kterou pijeme, a půdu, na níž pěstujeme potraviny. Vědecká zjištění potvrzují nedozírný rozměr plastové krize a její řešení je v nedohlednu.

Lidstvo od doby, kdy Alexander Parkers v roce 1862 představil první plast Parkesin, vyprodukovalo více než 8,3 miliardy tun plastových materiálů. Naprostá většina z toho - 6,3 miliardy tun - se stala odpadem a z toho opět naprostá většina skončila v životním prostředí. Pro ilustraci: takové množství plastového odpadu by pokrylo plochu o rozloze Argentiny do výšky kotníků. Jen malá část odpadu - devět procent - byla recyklována, dalších zhruba dvanáct procent prolétlo komínem spaloven. Snad ještě děsivější než údaje o doposud vyprodukovaném plastovém odpadu je trend, jakým se každoročně navyšuje produkce plastů. Z celkového objemu připadá více než polovina vyrobeného a odhozeného plastu na posledních zhruba patnáct let. V roce 1950 byla roční produkce okolo dvou milionů tun ročně, dnes je to více než čtyři sta milionů tun. Pokud se stávající trend nezmění, skončí do roku 2050 na skládkách nebo v přírodě dalších dvanáct miliard tun plastů, nemalá část z toho opět v oceánech.

Rozjeli jste kampaň Plast je past. Jak na kampaň reaguje veřejnost?

Velmi pozitivně. Za pouhé tři týdny se nám pod výzvu Plast je past podařilo nasbírat přes 70 tisíc podpisů. Lidé se zapojují, jsou aktivní, snaží se. Ve spolupráci s námi již lidé zorganizovali přes stovku promítání filmu A Plastic Ocean, který upozorňuje na problematiku znečištění oceánů. Někteří lidé na základě naší kampaně mění své návyky, nakupují s vlastními přinesenými taškami či batohy a odmítají si brát jednorázové pytlíky. Další tisíce lidí napsaly supermarketům, aby omezily plastové obaly, někteří z nich dokonce nechávají demonstrativně zbytečná plastová balení přímo na pultíku v obchodech, z čehož nám posílají fotografie. Cítíme proto podporu i do dalších fází.

Například jakých?

Na září plánujeme testování vody v českých řekách na přítomnost mikroplastů. Přidáme se také k mezinárodní úklidové akci, po jejímž skončení zanalyzujeme, které konkrétní firmy jsou zodpovědné za odpad sesbíraný v české přírodě. Se začátkem školního roku také odstartujeme sérii přednášek o plastovém znečištění na školách.

Je reálné počítat s tím, že se moře a oceány od plastů vyčistí?

Do oceánů se dostává celá škála plastů různých velikostí, která se zde i různě chová. Větší kusy plastů jsou náchylnější k degradaci pomocí UV záření a poměrně rychle se, vzhledem k jejich celkové životnosti, rozpadají na menší a menší částečky, až se z nich stanou mikroplasty. Čím větší hustotu plasty mají, tím hlouběji se potopí.

Plasty se tak nacházejí ve všech hloubkách, nalezeny byly i v úplně nejhlubším místě na světě - v Mariánském příkopu. Kvůli klesání ke dnu i kvůli mořským proudům se plasty dostávají do těch nejodlehlejších oblastí, což prakticky vylučuje možnost v dohledné době oceány jakýmkoli způsobem této zátěže zbavit. Hlavním úkolem lidstva je tak nyní urychleně zastavit další znečišťování oceánů. Realistické technologicky, ale velmi nákladné je vyčištění horního vodního sloupce oceánů a moří, ten ovšem představuje pouhá dvě procenta plastu v oceánech.

Velkým problémem, o kterém se hodně mluví, jsou mikroplasty, které jsou již všudypřítomné. Je možnost se jich zbavit?

Mikroplastová vlákna či kousky jsou ve vodě, kterou pijeme, vzduchu, který dýcháme, objevena byla v pivu, v medu i ve sladkovodních rybách. Časovanou bombou mohou být zemědělské půdy hnojené čistírenskými kaly, ve kterých se usazují z odpadních vod. Je jich tolik a jsou tak malé, že je opravdu nemyslitelné je nějakým způsobem vysbírat a zbavit se jich.

Mohou tyto částečky plastů ohrozit lidské zdraví?

Negativní vliv na zdraví lidí - na rozdíl od ryb - prokázán nebyl. Alespoň zatím...

Je podle vás svět připraven omezit plasty a žít bez nich?

Je třeba říci, že plasty jsou materiály se skvělými vlastnostmi, které v mnoha ohledech přispěly k neuvěřitelnému technologickému pokroku a můžeme díky nim přírodu i chránit. Bez plastů - pokud se rychle nenalezne ještě lepší alternativa - si budoucnost nepředstavuji, to by byl krok zpět.

Jak tedy z toho ven?

Krize a znečištění jsou do značné míry způsobeny plasty, které se používají jako obalové materiály či výrobky na jedno použití. Svůj díl viny má například i rybářské vybavení, které se odhazuje do moří. Jsem přesvědčen, že ve všech těchto oblastech jsme schopni se buď bez zbytečných plastů obejít, nahradit je šetrnější alternativou nebo zajistit, aby byly tyto plasty recyklovatelné a do životního prostředí se nedostávaly. To znamená zlepšit nakládání s odpady a celkově hospodářství tak, aby bylo skutečně oběhové.