Nový odhad
Život na zemi je starý 4,1 miliardy let

Geologové našli ve vzorcích australských minerálů kousky grafitu. Mohly je vytvořit živé bytosti. Datum vzniku života se tak posunuje o velký kus do minulosti.

Skupina vědců v čele s Elizabeth Bellovou z Kalifornské univerzity našla pozůstatky života staré minimálně 4,1 miliardy let. Biologové si až dosud mysleli, že se živé organismy na naší planetě objevily až o 300 milionů let později. V době mezi 4,1 a 3,8 miliardy let před dneškem totiž vnitřní planety Sluneční soustavy zasáhla sprcha asteroidů. Říká se jí pozdní velké bombardování. Živé organizmy ho podle představ vědců nemohly přežít. Nálezy zkamenělin teorii o zrodu života až po bombardování potvrzovaly.

Dosud nejstarší mikroskopické důkazy přítomnosti živých bytostí  pocházely vskutku z doby před 3,8 miliardy let, kdy skončilo. Do zveřejnění výzkumu Elizabeth Bellové a jejích spolupracovníků v časopise PNAS proto vypadalo všechno logicky. Jenže to asi nebyla pravda.

Bellová a spol. studovali kousky grafitu uvnitř vzorků zirkonu. Připomínají maličké bubliny. Podle vědců je musely vytvořit živé bytosti. "Neexistuje lepší příčina," prohlásil jeden z výzkumníků Mark Harrison. "Nikdo ještě nevymyslel jiné hodnověrné vysvětlení přítomnosti grafitu, než je biologický původ."

Vzorky pocházely ze západní Austrálie. Stáří zirkonu se dá spočítat z poměru uranových a olověných atomů. Uran se totiž rozpadá na olovo. Čím je uranu méně a olova více, tím je nerost nebo hornina starší.

Zirkon ve vzorcích Bellové a spol. byl starý 4,1 miliardy let. Vznikl tedy před bombardováním. Kousky grafitu jsou možná ještě o něco starší než zirkon. Jejich stáří se ale určit nedá.

Objev by mohl znamenat, že naše planeta byla krátce být po svém vzniku přívětivější, než si dosud geologové mysleli. Na pozdní velké bombardování ostatně nevěří všichni vědci. Část se jich domnívá, že nikdy neproběhlo, nebo že bylo mírnější. Život sám naopak mohl být odolnější, než se dosud zdálo. Proto by mohl být ve vesmíru běžnější.