Šlechtění plodin
Čeští biologové odhalili gen, který "kastruje" rostliny

Geny, které z oboupohlavného květu udělají květ samičí, usnadňují přípravu nových odrůd hospodářských plodin. Jejich fungování pomáhá pochopit výzkum mezinárodního týmu s významným podílem českých vědců.

Mnoho rostlin má oboupohlavné květy, v nichž jsou vedle sebe samčí i samičí pohlavní orgány (tyčinky a pestíky). U některých druhů však mají někteří jedinci květy oboupohlavné, kdežto jiní vytvářejí pouze květy samičí. Je u nich aktivní gen, který rostlinu "vykastruje".

Helena Štorchová a Karel Müller z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Aljašské univerzity ve Fairbanks a Ústavu Maxe Plancka pro vývojovou biologii v Tübingenu studovali luční rostlinu silenku obecnou a "kastrující" gen u ní identifikovali.. O svém výzkumu informují v časopise PLoS ONE.

Proč je vlastně za jistých okolností dobré nemít pyl? Rostliny s oboupohlavnými květy mohou samy sebe opylit a hrozí jim, že se u potomstva budou hromadit škodlivé geny a sníží se jeho životaschopnost. Čelí stejnému nebezpečí jako při příbuzenském křížení živočichů či lidí. Rostlinné druhy s oboupohlavnými a samičími jedinci jsou proto ve výhodě. "Samičky" může opylit výhradně jiný jedinec.

Pylová sterilita usnadňuje křížení odrůd u plodin. Díky ní není nutné ručně odstraňovat tyčinky z květů, které mají být kontrolovaně opyleny. Lze tedy poměrně jednoduše získat velké množství kříženců. Kříženci mají často vyšší výnos než jejich rodičovské odrůdy. Proto se tento systém používá při výrobě osiva například u kukuřice, rýže, bavlníku nebo u řady druhů zeleniny.