Velký údiv
Ovocné stromy "vstávají z mrtvých". Naplní se katastrofické vize?

V Česku letos rostou plody i na mnoha stromech, které už dlouho neměly žádné ovoce a zahradníci je chtěli pokácet. I když za tím podle odborníků stojí racionální důvody, nezvyklý jev vyvolává i mnoha lidí údiv, spojený až s katastrofickými vizemi.

V České republice totiž skutečně začaly najednou plodit i ty jabloně, hrušky, meruňky nebo broskvoně, o nichž si jejich majitelé mysleli, že kvůli stáří nebo poškození už nikdy plodit nebudou. "Ta stará hruška na mojí zahradě neměla plody už minimálně deset let. Už dávno jsem ji chtěl porazit, jen jsem se k tomu prostě nedostal. A najednou je obsypaná hruškami. Jde mi z toho trochu mráz po zádech," řekl TÝDNU Zdeněk Běhounek z Českých Budějovic.

Podobného jevu si všímají lidé v celé republice a potvrzují ho i odborníci. Jako by někde stromy skutečně vstávaly z mrtvých. Ovoce se objevuje na stromech dávno určených k zániku. Podle odborníků k tomu ale přispělo hned několik nezvyklých okolností, zejména vývoj počasí.

"Prakticky až do konce března poměrně silně mrzlo, takže stromy zůstaly dlouho v klidu," řekl TÝDNU Jiří Sedlák z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích. Když pak zima přecházela do jara, vyhnuly se letos Česku obvyklé jarní mrazíky, které decimovaly květy v posledních letech.

"K tomu v době opylení nefoukal silný vítr, což vyhovuje opylovačům, a zároveň spadlo menší množství srážek," uvedl Sedlák. Takový vývoj počasí nabídl ovocným stromům ideální podmínky k rozkvětu i plození. "Z hlediska klimatických podmínek prakticky nenastalo nic, co by květy ohrožovalo," tvrdí odborník.

Aby těch příznivých okolností nebylo málo, letošní nadúroda následuje poté, co bylo loni ovoce naopak velmi málo. "A příroda má tendenci období dobré úrody a neúrody střídat," řekl Sedlák. V odborných kruzích se ale navíc diskutuje i o jedné okolnosti, která mohla letošní nadúrodu ovlivnit. "Když se stromy cítí ve stresu, mají tendenci více plodit," řekl TÝDNU Sedlák. Stres mohl být podle něj vyvolán dlouhodobým suchem a nedostatkem srážek. Strom má pocit ohrožení a snaží se rychle a v co největší míře rozšířit své "potomstvo" pro případ, že by sám už nemusel přežít.

Sečteno a podtrženo každopádně příroda nadělila letos Česku takové množství ovoce a různých plodů, jaké si dlouho nikdo nepamatuje. "Já osobně bych letošní násadu ovoce považoval za jednu z největších za posledních čtyřicet let," uvedl Sedlák. A v rámci tak obrovské násady podle něj letos skutečně plodí i některé stromy, které dlouho neplodily.

Fakt, že hrušek, jablek nebo broskví vyrostlo letos na stromech neuvěřitelné množství, ale zároveň negativně ovlivnil jejich kvalitu. "Stromy jsou sice obsypané, ovšem plody většinou menší a méně chutné. Čím více ovoce, tím méně kvality," řekl Sedlák. O tom, zda letošní nadúroda předznamenává naopak katastrofální neúrodu pro příští roky, nechce spekulovat. Stejně jako o různých laických teoriích, které považují "zmrtvýchvstání" některých stromů za znamení nějaké přírodní katastrofy. "Já osobně nejsem příznivcem katastrofických teorií. Můžeme se něco domnívat, ale příroda to stejně zařídí po svém," uzavřel Sedlák.