Ochranka s rizikem
Pavouk se ukrývá před jiným u hnízd nebezpečných mravenců

Mravenci jsou oblíbená tělesná stráž mnoha druhů hmyzu i rostlin. Obvykle za svoje služby od klientů něco dostávají. V případě pavouka z čeledi skákavkovitých Phintella piatensis ale vyjdou zkrátka.

Pavouk lepovka, vědeckým jménem Scytodes, není zrovna vzor dobrého souseda. Své by o tom mohl vyprávět jiný pavouk, skákavka Phintella piatensis. Lepovky si staví sítě nad hnízdy skákavek. Pavouci obecně nejsou zvířata, s nimiž je snadné žít v míru, pokud máte tělesné rozměry, které z vás dělají jejich potenciální kořist. Mít jako souseda lepovku je ale ještě nepříjemnější, než soužití s jinými členovci. Většina pavouků umí vylučovat lepkavé vlákno ze žláz na zadečku. Lepovka má ovšem další podobné žlázy poblíž ústního otvoru.

Dokáže z nich plivat hedvábí na svou kořist. Jako každé pavoučí vlákno je lepkavé. Zároveň je ale i jedovaté. Lepovky tak připomínají pavouky, kteří žili v Temném hvozdu v knize Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky. Jsou však přece jen menší, neumí mluvit a nebudou ani zdaleka tak zlomyslné.

I tak však představují pro skákavky vážný problém. Biologové Ximena Nelsonová a Robert Jackson z Canterburské univerzity přišli na zajímavý způsob, jak se skákavky nebezpečného souseda zbavují. Vědci ho popisují v časopise Behavioral Ecology and Sociobiology. Skákavky využívají jako ochranu před lepovkami mravence krejčíky.

Osm nohou proti šesti

Krejčíci jsou známí hlavně svým způsobem stavby hnízd. Budují si je na stromech z listů pospojovaných pomocí hedvábí. Listy napřed přistřihnou kusadly na správnou velikost. Pak je spojují vláknem, jež vylučují jejich larvy. Dospělé dělnice používají larvy k lepení podobně, jako my lidé používáme tuby s kanagonem. Krejčíci jsou obávaní dravci. Kdybyste jim vyprávěli o fair play, jenom by si ťukali tykadlem na čelo. Pro starou dobrou přesilovku z Mechanického pomeranče by naopak hlasovali všemi šesti.

Na skákavce, stejně jako na lepovce, si krejčíci rádi pochutnají. Skákavky ovšem ví, jak se mravencům ubránit. Staví si hnízdo z pevných vláken, které krejčíci neprorazí. Budují si v něm i dvířka, jež šestinozí nájezdníci neumí otevřít. Když si dá pavouk trochu pozor, může poblíž nebezpečného hmyzu bez obtíží přežívat. Lepovky nic podobného nezvládají.

Mravenci se navzájem poznávají pachovými signály. Nelsonová a Jackson dali oběma druhům pavouků na výběr mezi výběhy, které navoněli pachem Krejčíků. Skákavku pach mravenců lákal k budování hnízd, lepovku naopak odpuzoval.

Spolupráce i zrada

Mravenci vstupují do vzájemně výhodných vztahů s jinými organizmy často. Zhusta zastávají i úlohu tělesné stráže. Takový vztah existuje například mezi mravenci a akáciemi. Hmyz žije v jejich dutých trnech. Rostlina mu poskytuje i potravu v podobě speciálních výrůstků bohatých na tuky a bílkoviny. Mravenci ji na oplátku chrání před býložravci. Jiní mravenci spolužijí třeba s motýly z čeledi modráskovitých.

Někteří motýli odměňují mravence za ochranu sladkou šťávou. Jiní cizopasí v jejich hnízdech a požírají jejich larvy. Soužití se skákavkou Phintella piatensis mravencům krejčíkům pravděpodobně nijak neubližuje. Takovému vztahu, který jedné straně pomáhá a druhé ani nepomáhá ani neškodí, neškodí, se říká komensalismus.