Místo ryby savec
Vědci našli lebku podivného zvířete ze sklonku éry dinosaurů

Podivné zvíře žilo někdy před šestašedesáti až sedmdesáti miliony let. Paleontologové z něj mají jen lebku, která je však skvěle dochovaná. Patřilo do skupiny savců, jež byla dosud vědě známa jen podle několika málo nálezů zubů a zlomků čelistí.

My, savci, jsme velice stará skupina. První zvířata, která se dají za savce považovat, se objevila v období jury, jež trvalo asi od 201 do 145 milionů let před dneškem. Ukončila ho velká katastrofa, při níž vyhynulo mnoho skupin živočichů. Jako vítězové z ní vyšli dinosauři, kteří na dalších zhruba osmdesát milionů let ovládli souš. Začalo období křídy. Vláda dinosaurů trvala až do další pohromy před asi šestašedesáti miliony let. Vymřela při ní většina jejich větví dinosauřího rodokmenu kromě ptáků. Ti jsou veleúspěšní dodnes. I v časech nadvlády dinosaurů ale na Zemi žili savci.

Vědci však mají jen málo důkazů o jejich přítomnosti na jižní polokouli. Lebky měli dosud jen od dvou druhů. Teď k nim přibyl třetí. Skupina paleontologů, vedená Davidem Krausem z newyorkské Stony Brook University, která ho popsala v posledním čísle časopisu Nature, tvrdí, že připomínal sviště. "O evoluci savců na jižních kontinentech nevíme skoro nic," řekl Krause

Lebka v pískovci

"Objev z období a oblasti, z nichž je známo jen málo vzorků ukazuje, jak málo toho víme," tvrdí vědec. "Žádný paleontolog se nemohl ani přiblížit tomu, aby předpověděl podivnou kombinaci znaků, které tato lebka vykazuje." Paleontologové pojmenovali nového savce Vintana sertichi. Rodové jméno pochází z malgašského výrazu pro štěstí. Fosilii totiž badatelé našli v jednom z bloků pískovce, které zkoumali, poněvadž obsahovaly nijak zvlášť zajímavé zkameněliny křídových ryb. Druhové jméno připomíná objevitele zkameněliny Josepha Serticha.

Na lebce Vintany jsou vidět místa, kam se připojovaly mohutné žvýkací svaly. Podle tvaru zubů se zdá, že se živila kořínky, semeny rostlin a oříšky. Její hmotnost odhadují vědci těsně pod devět kilogramů. Měla výrazné očnice, ve kterých pravděpodobně vězely velké oči.

V. sertichi byla asi schopná zaznamenat velmi vysoké tóny. Paleontologové spočítali, že slyšela frekvence přes dvacet kilohertzů. Lidé žádný tón nad touto hranicí nevnímají. Vyšší frekvence slyší třeba myši, psi, nebo netopýři.

Ostrov divů

Paleontologové jsou si jistí, že V. sertichi spadá do podivné skupiny savců jménem Gondwanatheria. Gondwana byl superkontinet, na jižní polokouli. Skládal se z dnešní Afriky, Jižní Ameriky, Antarjtidy, Austrálie, Arabského poloostrova a Indického subkontinentu. Výraz theria označuje savce, takže Gondwanatheria jsou savci z Gondwany. Vědci je až dosud znali jen podle několika málo zubů a úlomků čelistí. Objev Vintany umožní odhalit jejich příbuzenské vztahy k ostatním větvím našeho příbuzenstva.

"Její zahrnutí do našich analýz překreslí rodokmen savců," komentoval objev Krause. "Zařadit Gondwanatheria mezi ostatní savce bylo dosud velmi obtížné." Teď se zdá, že enigmatická skupina byla příbuzná jiné větvi savčího rodokmenu známé ze severní polokoule.

Samotná V. sertichi byla nejspíš zvláštní tvor i na svou éru, poněvadž žila na ostrově izolovaném od zbytku světa, což často způsobuje vývoj prapodivných tvorů. Madagaskar se oddělil od Afriky před asi 165 miliony let. Od dnešní Antarktidy a Austrálie před 115 miliony let.

Za časů Vintany byl izolovaný od ostatních souší okolo 24 až 27 milionů let. V tomto období se na něm ostatně vyvinula i další prapodivná zvířata - třeba čtyřkilová dravá ropucha Beelzebufo ampinga, nebo býložravý krokodýl Simosuchus clarki.