Chile
Velrybami oblíbený fjord je ohrožen, kvůli tání ledovce může zmizet plankton

Na samém jihu chilské Patagonie, na jednom z nejnehostinnějších míst světa, analyzují vědci vodu, plankton a kytovce. Jejich cílem je předpovědět důsledky oteplování klimatu v dalších světových mořích. U města Punta Arenas u Magalhãesova průlivu na nejjižnějším bodě Chile se proto čtyři vědci z Centra pro výzkum mořských ekosystémů při chilské Jižní univerzitě (UACH) naloďují na rybářskou loď, která byla upravena pro jejich potřeby.

Po jednom a půl dni plavby v neklidných vodách průlivu, kde se setkávají vody Atlantského a Tichého oceánu a kde fičí vichr o rychlosti více než 110 kilometrů za hodinu, zakotví v Seno Ballena, "fjordu velryb", uprostřed obrovských ledovců, které jim slouží jako laboratoř. Tam získávají údaje registrované systémem snímačů instalovaných loni v dubnu, který zachycuje a analyzuje vody každé tři hodiny.

Vědci zkoumají chemické, fyzikální a biologické změny ve vodách fjordu, které dnes představují podobné podmínky, jako by mohly být ty, které nastanou v jiných mořských ekosystémech v nadcházejících desetiletích v důsledku vyššího uvolňování oxidu uhličitého do ovzduší a tání ledovců.

"Na tomto místě můžeme v přirozených podmínkách zjišťovat to, co by se mohlo stát, aniž bychom museli experimentovat v laboratoři," vysvětluje agentuře AFP biolog z Jižní univerzity Maximiliano Vergara.

Seno Ballena bylo pojmenováno podle velkého množství velryb, které každoročně připlouvají, aby tam nalezly potravu. Z teplých vod Střední Ameriky, kde se rozmnožují, plují tisíce kilometrů až do této oblasti, kde je hojnost potravy a kde žije mnoho malých mořských korýšů (kril) a sardinek.

Klimatické změny by ale mohly tuto rovnováhu narušit. Tání ledovce na blízkém ostrově Santa Inés a větší výskyt srážek v regionu by totiž mohly zvýšit úroveň sladké vody, podobně jako se to v důsledku zvyšování teploty očekává v jiných oceánech.

Tato změna by měla pro velryby dalekosáhlé dopady. Kdyby se složení vody změnilo, mohl by zmizet plankton, jímž se živí. "Změna uvnitř mikrořas by mohla vyvolat změny ve struktuře mořského systému nebo u živočichů, kteří se jimi živí," říká Marco Antonio Pinto z Jižní univerzity. Za normálních podmínek, kdy je dostatek mikrořas, je plankton, který se jimi živí, zase potravou pro vyšší články potravního řetězce, až po velryby, dodává vědec.

"Nyní budujeme naši databázi. Ta nám umožní na základě analýzy současné situace vytvořit modely toho, co by se mohlo stát v budoucnosti," vysvětluje Vergara.

Členové expedice odebírají vzorky vody na osmi stanicích umístěných na různých místech Seno Ballena a měří účinky tání ledovce na Santa Inés. Ledovec stále taje a odhaluje skaliska, která při dubnové expedici nebylo vidět.

"Vody v blízkosti pólů, ať už severního, či jižního, obsahují velké množství biologických, fyzikálních a chemických informací, které mohou sloužit jako základ při klíčovém rozhodování o projektech ochrany životního prostředí ve vyspělých zemích," soudí biolog Maximo Frangopulos z Magalhãesovy univerzity.

"Je to jako skládanka, kterou vytváříme, abychom viděli, jak mohou klimatické změny zasáhnout nejen základní mořský systém, ale také velké savce. To bude mít sociální a ekonomický dopad v regionu," dodává Marco Antonio Pinto.

Chilean Patagonia-living lab to study climate change-researchers @UAustraldeChile study whales, dolphins, microalgae and water in remote Seno Ballena fjord-climate change impact to food web-glacier melting causes lower pH, salinity, and calcium levels https://t.co/brCqNx4SJ8

- Sara Laughter (@GreenAwakening) 14. ledna 2019