Inženýři ekosystémů
Výzkum v deštném pralese. Jsou hlínožraví termiti vybíraví?

Termiti tvoří zásadní součást biomasy tropických a subtropických ekosystémů. Jejich význam v tropických deštných pralesech spočívá především v likvidaci odumřelé organické hmoty. O druzích termitů požírajících dřevní hmotu se toho ví poměrně dost. Méně se však ví o dosud opomíjených termitech tzv. hlínožravých. Tým odborníků, včetně Jana Šobotníka z České zemědělské univerzity v Praze tedy vyrazil do Francouzské Guyany, aby zkoumal potravu hlínožravých druhů.

Inženýři ekosystémů, jak jsou odborníky termiti často nazýváni, ovlivňují svou činností v tropických lesech řadu významných biologických procesů. Mění například strukturu půdy, přenášejí obrovská množství materiálu z místa na místo a slouží též jako potrava řadě predátorů. Spotřebou organických zbytků a vracením živin zpět do koloběhu mění půdní chemické složení, což pozitivně ovlivňuje množství zadržené vody a v konečném důsledku i distribuci okolní fauny a flóry.

Z hlediska typu potravy, které v tropických biotopech využívají, lze termity rozdělit do dvou hlavních skupin. Známější skupinu představují termiti konzumující pouze rostlinné materiály v iniciálních fázích dekompozice jako je dřevo, listový opad či mikroepifyty. Druhou, méně známou skupinu reprezentují již zmínění termiti krmící se půdou, respektive organickými složkami v ní obsaženými. Úloha těchto termitů, je podobně jako u našich žížal, zpřístupnění výživných látek z odumřelých pletiv ve formě dostupné pro rostliny.

Vědci se o této skupině chtěli dozvědět, zda a případně proč preferují různé typy půdy. Stanovili dvě základní otázky: Rozlišují hlínožraví termiti typ konzumovaného substrátu? A vybírají si tito termiti konkrétní stanoviště, aby zvýšili svůj příjem energie?

Odpovědi na ně, hledal tým vědců v přírodní rezervaci Nouragues, ve francouzském departementu Guyana v Jižní Americe. Neobydlená oblast, z většiny pokrytá tropickým deštným lesem, je zcela oproštěna od lidských zásahů, což zajišťuje přirozenost prostředí a procesů v něm probíhajících.

Vědci v této lokalitě odebírali vzorky hlínožravých termitů skupiny Anoplotermes-group, dohromady se substrátem, ve kterém byli nalezeni. Celkem bylo odebráno pět následujících typů substrátu: Shnilé dřevo, opuštěné hnízdo jiného druhu termita, hlína pod palmou, hlína v blízkosti paty stromu a prostá hlína, která nebyla poblíž větší dřeviny v zapojeném lese. Šestým vzorkem substrátu byla hlína bez termitů, sloužící pouze pro kontrolu k hlíně sloužící termitům za potravu.

Vzorky substrátů byly spolu s termity odeslány do Belgie, kde proběhly následné testy. Provedené chemické analýzy prokázaly, že nejlepší prediktor výskytu konkrétního druhu termita je právě hrubá klasifikace substrátu (viz výše). Výsledky ukazují, že si termiti žijící v půdě nevybírají konkrétní místa kvůli vyššímu obsahu živin v substrátu, neboť chemické složení prosté půdy s nalezenými termity nevykazuje statisticky významné rozdíly oproti půdě termity neosídlené. Dá se tedy říci, že termiti žijící v prosté půdě si z ní nevybírají na živiny bohatší části, dodává Mgr. Jan Šobotník, Ph.D.