Stoupenci svrženého honduraského prezidenta Manuela Zelayi postavili v centru metropole Tegucigalpy barikády a zablokovali příjezdové silnice k prezidentskému paláci. V jeho okolí byla slyšet i střelba. Prozatímní prezident Roberto Micheletti vyhlásil 48hodinový noční zákaz vycházení. Začal také dělat změny ve vládě.
Poté, co honduraská armáda v neděli zatkla levicově orientovaného prezidenta a nechala ho převézt do Kostariky, protestovaly v hlavním městě tisíce stoupenců svržené hlavy státu. Někteří z nich byli maskovaní a měli v rukou hole. Z pneumatik, starého železa, stržených billboardů a novinových stánků vytvářeli v ulicích barikády.
ČTĚTE TAKÉ: Honduras: vojáci zatkli levicového prezidenta Zelayu
Podle svědků citovaných agenturami se z okolí prezidentského paláce ozývala střelba, která pravděpodobně pocházela z nákladního vozu, který k protestujícím přijel. Na místo poté dorazila sanitka.
Není ale jasné, kdo střílel a zda byl někdo raněn. Podle jiných svědků se střílelo pouze do vzduchu.
Armáda sesadila Zelayu v den, kdy se mělo konat referendum, jímž si prezident chtěl zajistit setrvání v úřadě i po vypršení mandátu. Ještě týž den honduraský parlament do čela země zvolil svého dosavadního předsedu Michelettiho, který má stát vést do řádných listopadových parlamentních a prezidentských voleb.
Michelettiho prvním opatřením po prezidentské přísaze bylo vyhlášení dvoudenního zákazu vycházení mezi devátou hodinou večerní a šestou hodinou ranní s platností od neděle. Na své první tiskové konferenci také oznámil jmenování nového ministra zahraničí, kterým se stal bývalý honduraský velvyslanec při OSN Enrique Ortez Colíndres. Novým šéfem parlamentu jmenoval dosavadního tajemníka Kongresu Alfreda Saavedru.
USA nástupce svrženého prezidenta neuznají
Nekrvavý puč - první ve Střední Americe od skončení studené války - okamžitě odsoudili další levicoví jihoameričtí vůdci v čele se Zelayovým spojencem, venezuelským prezidentem Hugem Chávezem. Ten dokonce Hondurasu pohrozil vojenským zásahem, pokud se něco stane velvyslanci jeho země.
V noci na dnešek se k němu přidal ekvádorský předák Rafael Correa, jehož země je prý také připravena zakročit proti pučistům v případě ohrožení ekvádorských diplomatů nebo zástupců spojeneckých států. Svržení Zelayi kritizovaly také Evropská unie a Spojené státy.
Prezident Barack Obama se do krize v Hondurasu zapojil uplynulou noc. Vyzval strany konfliktu k návratu „demokratickým normám" a zásadám právního státu. Stávající napětí musí být vyřešeno „mírově cestou dialogu a bez vměšování z venčí".
Ministryně zahraničí Hillary Clintonová prohlásila, že zatčení premiéra je v rozporu s principy meziamerické Charty pro demokracii a musejí je všichni odsoudit. Jeden zástupce Bílého domu prohlásil, že americká vláda následovníka Zelayi neuzná.
V pondělí v noci se má k situaci v Hondurasu sejít Rada bezpečnosti OSN. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun, apeloval na dosazení Zelayi zpět do úřadu.
Zelaya z Kostariky vzkázal, že se stále považuje za prezidenta Hondurasu a že se hodlá do vlasti vrátit. Vyzval Hondurasany k pokojným demonstracím proti nezákonné vládě. Sám se dnes chystá na summit prezidentů středoamerických států v Nikaraguy, kam mu zajistí dopravu Chávez.
Zelaya se veřejnosti ozval ze San Jose jen několik hodin poté, co jej vojáci odvlekli z jeho ložnice v prezidentské rezidenci. V televizním interview uvedl, že ho vojáci odvedli v pyžamu a zbili jeho tělesné strážce. "Je to únos," prohlásil svržený prezident. Vojáci ho prý ohrožovali zbraněmi: "Mířili na moji hruď a hlavu a říkali, že jen plní rozkazy."
Foto: ČTK/AP a Reuters
