Očkovací látka
Bohaté země slibují vakcíny pro ty chudší, většina ale má dorazit až příští rok

Spojené státy a Británie před summitem G7 ohlásily plány darovat stamiliony vakcín proti nemoci covid-19 do zahraničí a klub vyspělých ekonomik zřejmě na víkendové vrcholné schůzce globální vakcinační slib navýší na celou miliardu dávek. Oznámení však vyvolávají smíšené reakce, zejména kvůli harmonogramu distribuce slibovaných očkovacích látek. Prvotní informace totiž naznačují, že ve velkém začnou do chudších regionů proudit až na přelomu roku.

Z očekávané miliardy dávek hodlají polovinu dodat USA. První dodávky jsou naplánované na srpen a cílem je do konce roku rozeslat 200 milionů dávek. Zbylých 300 milionů by pak USA rozdělily do příštího léta, to vše ve spolupráci s globální iniciativou COVAX zaštiťovanou Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

Británie se ve čtvrtek zavázala k poskytnutí 100 milionů dávek v následujícím roce, přičemž nepoměr v rozdělení dodávek mezi letošní a příští rok je ještě markantnější. Do konce září plánuje britská vláda dodat jen pět milionů vakcín a do konce roku jich slibuje 25 milionů.

Propastné rozdíly mezi výsledky očkovacích kampaní v různých koutech světa tedy zřejmě jen tak neodezní. V USA i Británii už mají alespoň částečně naočkovanou většinu populace, zatímco v afrických zemích se zatím až na výjimky jako Maroko k vakcínám nedostala ani dvacetina obyvatel. Pomalu postupuje očkování také v řadě zemí Latinské Ameriky nebo v Indii a okolních zemích.

Některé aktivistické skupiny zároveň podle agentury Reuters označily očekávaný plán G7 za kapku v moři. Podle WHO je totiž k imunizaci 70 procent lidstva zapotřebí 11 miliard dávek vakcín. Charitativní organizace Oxfam odhaduje, že na vakcinačním programu COVAX budou závislé až čtyři miliardy lidí, přičemž u každého člověka mohou být potřebné dvě dávky.

"Jestli je darování miliardy dávek vakcín to nejlepší, co lídři G7 zvládnou, pak bude tenhle summit selháním," řekla za Oxfam Anna Marriottová, která v mezinárodní dobročinné síti dohlíží na zdravotnickou politiku. Vyzvala při tom, aby účastníci summitu podpořili uvolnění patentů na covidové vakcíny.

Takovýto postup na jaře podpořily USA, proti se ale staví například Německo. Francouzský prezident Emmanuel Macron zase ve čtvrtek uvedl, že respektování duševního vlastnictví by nemělo být překážkou pro přístup k vakcínám. Na tiskové konferenci zdůraznil, že vakcíny je potřeba do chudších zemí dostat co nejrychleji. "Je skoro důležitější říct, kolik dodáme příští měsíc, než slibovat něco, co se naplní až za 18 měsíců," citovala jej agentura AP.

"Na záchranu životů je potřeba injekce podávat okamžitě. Ne na konci roku 2021, ne v roce 2022, ale teď," dodává odbornice na vakcinaci spolupracující s Lékaři bez hranic Kate Elderová. Ředitelka operací WHO v Africe Matshidiso Moetiová přesto plány ohlášené USA a Británií označila za "obrovský krok vpřed".