Brexit
Británie spouští odchod z EU. Co bude s přistěhovalci?

Británie ve středu oficiálně požádá o odchod z Evropské unie. Začne tak nelehký proces vyjednávání o podmínkách opuštění evropského bloku, jehož členem se země stala v roce 1973. Britové podpořili takzvaný brexit v loňském červnovém referendu, podle průzkumů veřejného mínění byla jedním z jejich hlavních motivů touha po omezení imigrace.

Osud přistěhovalců z řad občanů EU bude spolu s osudem Britů žijících na území evropského společenství jedním z důležitých témat dvouletých výstupových rozhovorů, stejně jako například otázky budoucí hospodářské spolupráce a obchodu. Kromě Bruselu bude muset Londýn v následujících měsících intenzivně jednat i s Edinburghem a Belfastem - nacionalisté ve Skotsku a Severním Irsku totiž kvůli brexitu hrozí rozbitím unie s Anglií a Walesem.

Britská premiérka Theresa Mayová rozluku s unií ve středu formálně zahájí tím, že oficiálně požádá o aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy o fungování unie, kterou představitelé států a vlád EU podepsali před deseti lety. Příslušný článek obsahuje v pěti odstavcích nástin postupu v případě, že by se některá členská země rozhodla unii opustit. Do vzniku smlouvy unijní dokumenty nestanovovaly žádný formální mechanismus postupu pro případ, že by si některá členská země přála z bloku odejít.

Mayová může o aktivaci článku požádat na základě zákona, který po bouřlivé debatě schválil v polovině března britský parlament. Ve středu tak začne proces příprav na dlouho očekávané jednání o odchodu země z EU. Pokud se obě strany nedohodnou na jejich prodloužení, měly by rozhovory trvat dva roky.

Předseda Evropské rady Donald Tusk už minulý týden oznámil, že do 48 hodin od oznámení Londýna o záměru opustit EU předloží zbylým členům bloku návrh politických vodítek pro vyjednávání s Británií. Šéfové států a vlád by je tak měli dostat nejpozději v pátek večer. Potvrdit by je pak měli na mimořádném summitu, který Tusk svolal na 29. dubna.

Na základě schválených politických vodítek vypracuje Evropská komise doporučení k jednání s Brity. Vznikne tak právně závazný mandát, který opět potvrdí členské země a tím rozhodnou o začátku rozhovorů. Mandát pak za unijní stranu bude v praxi realizovat vyjednávací tým vedený bývalým eurokomisařem Michelem Barnierem. Kvůli nutné diskuzi a schvalování na evropské straně by mohla skutečná jednání tváří v tvář začít až na konci května či začátku června.

Barnier minulý týden varoval, že by pro Británii mělo vážné hospodářské a sociální důsledky, kdyby se jí nepodařilo dojednat s EU dohodu o vystoupení z bloku. Reagoval tak na výroky některých britských politiků včetně premiérky Mayové, podle kterých mohou jednání o brexitu skončit po dvou letech i bez dohody.

Hlavní vyjednavač EU prosazuje přístup, podle kterého by se nejdřív jednalo o rozluce Bruselu a Londýna. Součástí těchto jednání by měl být mimo jiné další osud unijních občanů v Británii a Britů v sedmadvacítce. V Británii žije a pracuje také zhruba 40 tisíc Čechů, ale především přes 900 tisíc Poláků. "Rozvodová" jednání by mohla trvat do konce tohoto roku. Až následně chce Barnier jednat s Brity o budoucích vztazích včetně těch hospodářských a obchodních. Británie chce o všech aspektech brexitu jednat paralelně.

Rozhovory o odchodu Británie z EU by chtěl Barnier ukončit do října 2018, aby tak oběma stranám umožnil dohodu ratifikovat. Na britské straně bude o ní hlasovat parlament, na evropské musí s brexitem vyjádřit souhlas kvalifikovanou většinou Evropská rada a schválit ji musí i Evropský parlament. Ve skutečnosti se tak o brexitu bude jednat méně než dva roky. V dubnu 2019 by měla podle očekávání Británie EU opustit.

Už tento čtvrtek by vláda premiérky Mayové měla zveřejnit také návrh zákona, který by zrušil zákon o Evropských společenstvích z roku 1972. Británie jím vstoupila do bloku, který se postupně změnil v současnou EU. Zrušit by měla norma také nadřazenost zákonů EU nad těmi britskými a zároveň přenést do právního řádu platné evropské zákony. Z nich by následně britští zákonodárci měli vybírat, které zachovají a které zruší. V platnost by mohl zákon vstoupit už na podzim, tedy ještě před koncem jednání o brexitu.

Britská vláda bude muset kromě Bruselu během následujících měsíců intenzivně jednat také s Edinburghem a Belfastem. Obyvatelé Skotska a Severního Irska se v loňském červnovém referendu vyslovili většinou proti odchodu Británie z EU. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová už kvůli nesouhlasu s brexitem ohlásila další lidové hlasování o nezávislosti. V Severním Irsku panují obavy, že by brexit znamenal obnovení kontrol na hranicích s Irskou republikou. To by podle mnohých mohlo ohrozit křehký mír na severu ostrova, který zavládl po desetiletích sektářského násilí.