Izrael pochybuje o své zázračné zbrani Iron Dome

23.07.2010 07:30

Mobilní systém protivzdušné obrany Železná kopule (Iron Dome) má chránit Izrael před střelami Hamasu a Hizballáhu, první zkoušky proběhly úspěšně. Kritika obranného systému ale neutichá, hlavně kvůli jeho ceně. Iron Dome ale nepomáhá proti raketám ultrakrátkého doletu, a vláda dokonce hovoří jen o 80procentní ochraně.

Test nemohl dopadnout lépe. V pondělí izraelská armáda vyzkoušela protiraketový deštník Iron Dome a přítomní pozorovatelé byli údajně nadšeni. Zbraňový systém dokázal najít celou salvu raket kaťuša a obratem přešel do protiútoku.

"Vypadalo to jako nemožný úkol, ale nemožné se stalo skutečností," cituje izraelský list Haaretz jednoho anonymního pozorovatele. Každá izraelská raketa zachytila přesně tu střelu, kterou jí počítač přidělil. "Jde nepochybně o historickou událost."

Izraelská společnost Rafael Advanced Defence Systems vyvíjí Železnou kopuli od roku 2007. Systém je určený ke zneškodnění raket krátkého doletu a minometných granátů. Důvodem pro jeho vytvoření byly trvalé raketové útoky z pásma Gazy na jižní Izrael a ochrana civilního obyvatelstva jak na jihu, tak na severu země u hranic s Libanonem.

Nejnovějšími testy se židovský stát opět o rozhodující krok posunul ke svému cílil. Systém vyvinutý společně soukromou firmou a armádou využívá zabudovaný radar, který má zjistit nepřátelské střely okamžitě po jejich vypálení. Ve vteřinách pak computer spočítá letovou dráhu rakety a určí místo dopadu.

Pokud raketa či granát představují hrozbu pro izraelská sídla nebo armádní objekty, je vypálena protiraketová střela, jež raketu zničí daleko od území, na které má dopadnout. Jestliže ale protivníkova zbraň míří na neobydlené území, zůstane Železná kopule tichá. Je to vědomé šetřicí opatření, protože sestřelení jednoho objektu přijde až na 50 tisíc dolarů.

Odpalovací jednotka vypouští protiraketové střely Tamir, jež jsou vybaveny elektro-optickými senzory a množstvím letových křidélek zlepšujících manévrovatelnost.

Nehledě na dosavadní úspěšné testy se ale nadšení nad Železnou kopulí drží v mezích. Za prvé jsou ještě nevyjasněné náklady. Podle izraelské armády potřebuje země až dvě desítky těchto zařízení, aby mohla celoplošně chránit ohrožený jih a sever země. Dosud se koupily jen dvě baterie, jejichž provoz má být zahájen letos v listopadu.

Jedna baterie přijde na 50 milionů šekelů (asi 250 milionů korun). Minulý týden schválil americký Kongres čtvrt miliardy dolarů, za něž si Izraelci můžou nakoupit devět baterií. Dalších devět jich tak stále bude ještě chybět. Železná kopule zůstane děravá.

Spory se vedou také o to, kdo nejdříve začne ochrany nového systému využívat. Podle domácího tisku by to měly být armádní opěrné body na jihu země. Jen v případě potřeby by byl systém přeložen na ochranu civilistů.

Města jako Aškelon, které od března roku 2008 leží v dosahu palestinských raket Kásam, se teď chtějí u soudu domoci, aby Iron Dome byl nejprve rozmístěn u nich.

Další čekání na ochranu Železnou kopulí hněvá ty, kdo jsou nebezpečí představovanému nepřátelskými střelami vystaveni nejvíce. Třeba obyvatelé Sderotu. Na izraelská sídliště ležící jen pár kilometrů od Gazy byly v uplynulých deseti letech vypáleny tisíce střel. A nový a nákladný systém jim v zásadě nepomůže.

Raketový deštník má totiž slabé místo. Zachytí rakety s doletem čtyři až 70 kilometrů, u kratšího doletu zůstává bezmocný. Kolem 45 tisíc obyvatel židovského státu, kteří žijí ve čtyřkilometrovém pásu u hranic s "nepřítelem", má tedy smůlu.

Náměstek izraelského ministra obrany Matan Vilnai připouští, že kopule není všelék na rakety s krátkým doletem. Obranný systém podle něj nezaručuje stoprocentní ochranu před střelami z Gazy nebo Libanonu. Za realistickou považuji 80procentní ochranu, uvedl Vilnai.