Nizozemí volí. Kritik islámu propadl na čtvrtou příčku

Dostane se antiislamista Wilders do vlády? Nizozemci dnes v předčasných volbách rozhodují o novém složení parlamentu. Za hranicemi království je o hlasování zájem hlavně kvůli jednomu muži: poslanci a šéfovi strany PVV Geertu Wildersovi. Jeho preference ale v průzkumech z uplynulých měsíců rychle padaly.

Zatímco loni se Wildersova Strana pro svobodu (PVV) opakovaně dostávala v průzkumech veřejného mínění až na samotný vrchol a o jejím šéfovi se hovořilo jako o možném budoucím nizozemském premiérovi, těsně před dnešními volbami řadily antiislamistu preference až na čtvrté místo.

S menšími výkyvy klesá obliba PVV průběžně od druhé půle letošního března.

Největší šance na vítězství mají liberálové Z VVD (Svobodná strana pro svobodu a demokracii), kteří by podle průzkumů den před volbami získali ve 150členné dolní komoře parlamentu (Generální stavy) 36 křesel, za nimi následují socialisté PvdA (Strana práce) s 30 mandáty, na třetí příčce jsou křesťanští demokraté CDA (Křesťanskodemokratická výzva) s 26 poslanci a až čtvrtí jsou ještě nedávní favorité z PVV, kteří by se měli spokojit jen s 18 křesly.

ČTĚTE TAKÉ: Obliba kritika islámu Wilderse doma klesá
                        Wildersové všech zemí, spojte se! 
                        S filmem Fitna II přijde Wilders až po volbách

Svými krajany obdivovaný i zatracovaný Wilders, enfant terrible holandské politiky, má zjevné problémy s přílišnou jednostranností svých idejí, které se soustředí na kritiku islámu a přistěhovalců z muslimských zemí. Zájem voličů se však nyní neupírá na imigraci a integraci.

Voliči se v minulých měsících soustředili na jiná témata, v první řadě ekonomická, což dalo křídla pravicovým liberálům z VVD, kteří byli před rokem až na páté příčce v žebříčku popularity. Nyní jsou první. Pokud jde o důvěru občanů, která partaj si nejlépe povede při řešení problémů spjatých s hospodářskou a finanční krizí, válcuje PVV a její lídr Mark Rutte všechny své soupeře.

Liberálové dokonce ukrajují z koláče idejí, který voličům nabízí kritik islámu Wilders, a chtějí sami přitvrdit na poli imigrační politiky.

Bylo by však zavádějící tvrdit, že Wilders nenabízí ekonomické recepty. Zatímco ale v otázce muslimů zaujímá stanoviska označovaná jako extrémně pravicová, jeho návrhy v oblasti hospodaření státu by slušely spíše středolevé části politického spektra.

A to nehledě na to, že se označuje za fandu Margaret Thatcherové (a Ariela Šarona) a že politiku sociálních demokratů označil v předvolební kampani za katastrofu a jejímu přednímu kandidátovi Jobovi Cohenovi (bývalý starosta Amsterdamu) upírá snad veškeré ekonomické kompetence. To si ostatně myslí i většina voličů.

Wilders brojí proti velkým bankám, liberalizaci pracovního trochu a věk odchodu do důchodu by rád zachoval na 65 letech. V Afghánistánu už jeho země udělala dost a její účast na příštích vojenských misích v zahraničí by měla být velmi omezená a výběrová. Peníze ušetřené na armádě mají jít policii, agituje Wilders. Stát se má podle něj také více starat o důchodce, postižené a zvířata.

Pokud jde o jeho hlavní politický postoj - proti islámu, patří k hlavním bodům jeho volební kampaně následující: totální zastavení imigrace z muslimských zemí, což souvisí s širším bojem proti islamizaci Evropy. Udělování azylu maximálně tisícovce lidí ročně. Žádné dvojí občanství. V Nizozemí budou cizinci buď pracovat, anebo se vrátí domů. Žádné státní dotace na integrační kurzy - kdo nesloží zkoušky, šupem domů.

Ve volebním klipu PVV přilétají do Nizozemí letadla plná muslimů, kteří se v zemi tulipánů chtějí mít jako prasata v žitě.

Uplynulých pět let musím ve své vlastní zemi při všech veřejných vystoupeních nosit neprůstřelnou vestu, dostávám tisíce výhružných dopisů, postěžoval si v jedné předvolební televizní debatě Wilders.

I liberálové z VVD ale žádají, aby imigranti přicházeli do Nizozemí jen za prací, a ne aby se tam měli lépe. Také oni chtějí zastavit dotace na integrační kurzy.

Zatím zůstává zcela otevřené, zda se Wildersově straně podaří dostat po volbách do koaliční vlády. Řada stran i politiků vede proti této možnosti intenzivní kampaň a někteří prominenti z PVV dokonce pohrozili vystoupením z partaje, pokud by VVD měla vládnout spolu s PVV.

Dosavadní premiér (po rozpadu vlády na jaře) Jan Peter Balkenende před Wildersem důrazně varuje. Také proto, že Nizozemí je hodně závislé na vývozu - i do muslimských zemí.

Často se v diskusích zvažuje možnost koalice VVD, CDA a PVV, která by podle nynějších průzkumů měla pohodlnou parlamentní většinu.

Bere se za téměř jisté, že kabinet bude sestavovat Mark Rutte, který vede (holandsky "táhne", lijsttrekker) VVD. Mimochodem, ve VVD kdysi Wilders sbíral politické zkušenosti jako pisatel projevů. Rutte si zatím nechává všechna zadní dvířka otevřená. Vyloučena není ani tzv. fialová koalice z PvdA, VVD a D66 (Demokraté 66).

V minulých měsících ale byla v Holandsku patrná na řadě polických úrovní snaha antiislamisty z PVV všemožně vytěsňovat, vytvořit kolem nich jakýsi sanitární kordon. Například v Almere, kde PVV nedávno zvítězila v obecních volbách, museli wildersovci odejít do opozice. Tak velký byl na ně tlak. 

Protože při volbách v Nizozemí neexistuje žádná omezovací klauzule (třeba pětiprocentní hranice), dostává se do parlamentu poměrně hodně stran.

V dlouhodobém průměru je to deset partají. Teoreticky stačí na jedno poslanecké křeslo zisk 0,67 procenta hlasů. Do parlamentu kandiduje 18 politických stran.

Běžné jsou široké, mnohobarevné vládní koalice. Za uplynulých třicet let se v kabinetech  nejčastěji objevovaly CDA, PvdA a VVD. CDA také vede, pokud jde o počet let, kdy byl její zástupce nizozemským premiérem.

preference stran dva dny před volbami

Foto: peil.nl, niz. parlament, PVV, ČTK/AP, Profimedia.cz a Maurice de Hond