Otázka přistěhovalectví, zejména z muslimských zemí, je ve vrcholící rakouské předvolební debatě všudypřítomná. Rakousko, země s 8,7 milionu obyvatel, je jedním ze států, které v Evropě přijaly největší počet migrantů v přepočtu na počet obyvatel, což oživilo debaty o nákladech na sociální dávky a o schopnostech Rakouska integrovat nově příchozí.
"Je třeba o tom hovořit otevřeně, ne věci zamlčovat," hájil nedávno kancléř a šéf sociálních demokratů (SPÖ) Christian Kern kontroverzní předvolební video, v němž se objevil. Ve spotu natočeném ve vesnické restauraci jedna volička říká: "Nejsem rasistka, ale je nepřijatelné, když vidíme ženy nosící burky, mám strach ve své vlastní zemi." A Kern, jehož vláda s platností od 1. října zakázala zahalování celého obličeje, odpovídá: "Všichni by měli respektovat naše pravidla."
V rakouské předvolební kampani však udával tón debaty o ožehavém tématu předseda lidové strany (ÖVP) a dosavadní ministr zahraničí Sebastian Kurz. Favorit voleb navrhl snížit měsíční sociální příspěvky pro migranty zhruba o třetinu na 560 eur na osobu a zavřít muslimské školky, které podle něj vytvářejí "paralelní společnost".
Kurz ovšem chystá i omezení příspěvků pro občany zemí EU, kteří se do Rakouska přistěhují a neprokážou, že tu dlouhodobě pracovali. Přístup do rakouského sociálního systému by měli lidé obecně získat až po pěti letech pobytu.
"Islám k Rakousku nepatří"
Konkurence zprava, protiimigrační Svobodná strana Rakouska (FPÖ), reagovala slogany jako "Islám k Rakousku nepatří" nebo požadavkem na zřízení postu ministra "na ochranu vlasti a převládající kultury".
Rozdíly v návrzích jednotlivých stran jsou zanedbatelné. Kurz si však navíc rád připisuje hlavní zásluhu na uzavření takzvané balkánské trasy, když loni zahájil kontroverzní iniciativu, v jejímž důsledku zavřely své hranice migrantům Makedonie a Srbsko.
"Dominujícím tématem je každopádně přístup Rakouska k migraci a azylové politice," potvrdil vídeňský politolog Thomas Meyer. Obě vládní strany, tedy lidovci i sociální demokraté, se podle něj od roku 2015 "zřetelně posunuly doprava". To politolog dokládá například na tom, že obě jsou pro zřizování přijímacích center pro migranty už v Africe, obnovují hraniční kontroly a chtějí bojovat proti "sociálnímu turismu". "Především Sebastian Kurz se prezentuje jako ten, kdo tuto linii zastává nejdůsledněji," říká Meyer. Dokonce i FPÖ je podle něj oproti Kurzově ÖVP spíš nevýrazná, ačkoli dominance tématu migrace jí je vlastní.
Svobodní
Svobodní, jimž předvolební průzkumy před nedělními volbami předvídají druhou příčku, odmítají jakékoli další přistěhovalectví, chtějí omezit podíl cizinců ve školních třídách a přidělování obecních bytů chtějí podmiňovat dostatečnou znalostí němčiny.
Vídeňanka etiopského původu Furaha Msakyová považuje rakouskou debatu o migraci za "extrémní". "Je přece důležité, aby země přijímaly lidi, kteří se opravdu ocitli v těžkostech. V tuto chvíli je migrace prezentována jako snadná cesta do Evropy, i když je pravda, že mezi uprchlíky je i mnoho ekonomických migrantů. Z tohoto pohledu politiky chápu," řekla. Na příkladu své rodiny se však snaží ukázat, že problém není černo-bílý. "Já pocházím ze země, kde byla skutečně bída a my jsme opravdu museli odejít," řekla mladá žena.
Rakousko přitom přijalo celé generace především tureckých a exjugoslávských pracovníků nebo čečenských uprchlíků. Ve Vídni je každý desátý obyvatel narozený v zahraničí nebo je potomkem rodiče narozeného v zahraničí.
Přistěhovalecká vlna
Přistěhovalecká vlna z roku 2015 však mnohé změnila. Podle nedávné evropské studie by zhruba třetina Rakušanů nechtěla za souseda muslima, což je více než v Německu, Francii, Švýcarsku či Británii.
V alpské republice v roce 2015 požádalo o azyl 90 tisíc lidí a o rok později 42 tisíc. Letos počet žádostí o azyl v Rakousku podle dosavadních informací zřejmě zdaleka nepřekročí stanovenou horní hranici 35 tisíc. Podle úterního vyjádření rakouského ministerstva vnitra požádalo v prvních osmi měsících letošního roku v Rakousku o azyl zhruba 17 tisíc lidí.
Podobně jako ve Skandinávii masivní příliv žadatelů o azyl zejména ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku vyvolal v Rakušanech pocit, že uprchlíci mají příliš snadný přístup k jednomu z nejštědřejších sociálních systémů v Evropě. Důvodem ke znepokojení Rakušanů je i radikalizace mladých muslimů. Z Rakouska odešlo bojovat do Sýrie či Iráku po boku islamistických organizací na 300 džihádistů.
"Když má člověk rodinu, měl by se v první řadě ohlížet na ni. A když mu něco zbude, má to dát hostům, a ne naopak. Teď se u nás dělá politika tak, že o naše hosty je postaráno a pečováno lépe než o domácí," řekla Polka Krystyna žijící 35 let na venkově nedaleko Vídně.
Jak to vidí Rakušané
Podobně to vidí i většina dalších Rakušanů oslovených náhodně. "Jsou tady důchodci, kteří berou 600 nebo 700 eur měsíčně. A uprchlíci dostávají víc a ještě si stěžují na Rakousko. To podle mě není spravedlivé," vyjádřil typický názor Josef Holzer v dolnorakouském Retzu, necelých 15 kilometrů od Znojma.
Ne všichni Rakušané ale obavy z nejnovějších žadatelů o azyl sdílejí. "Téma migrace je nastolováno jenom proto, aby se jím překryla ostatní témata. Migrace tu byla vždy a vždy bude," řekl Andreas Bayer z Retu, který se představil jako státní zaměstnanec a otec dvou dospívajících dětí.
"Kdyby se našlo evropské řešení a kdyby východní státy více pomáhaly s přijímáním uprchlíků, problém by vůbec nebyl. Jsem spíš zklamaná, že některé členské státy EU říkají, že se na tom nechtějí podílet," doplnila ho jeho kolegyně Elisabeth.
"Zrovna před naším domem máme plakáty s panem Heinzem-Christianem Strachem (šéfem FPÖ), který říká že ho máme volit a "Rakousko Rakušanům", což mi přijde vtipné," řekla Češka žijící dlouhodobě v Bisambergu u Vídně Petra Mrtýnková, která však zatím nemá volební právo.
