Kilogram byl poslední jednotkou SI definovanou podle hmotného předmětu

Před pěti lety, 20. května 2019, začala platit nová definice kilogramu (jednotka hmotnosti), kelvinu (jednotka termodynamické teploty), ampéru (jednotka elektrického proudu) a molu (jednotka látkového množství). O nové definici rozhodl Mezinárodní úřad pro míry a váhy (BIPM) v listopadu 2018 a kilogram se na základě tohoto rozhodnutí nově odvozuje od pevné hodnoty Planckovy konstanty, a nikoli od měřidla kilogramu.

Dlouhá měření totiž ukázala, že za více než sto let existence etalonu kilogramu (válce ze slitiny platiny a iridia), uloženého v trezoru v Sèvres u Paříže, kterému se přezdívalo "Velký K" (Le Grand K), se jeho hmotnost snížila o přibližně 50 mikrogramů. To odpovídá asi jednomu zrnku písku.

Vědci proto v minulých letech hledali jiné způsoby definice kilogramu, ve hře bylo několik variant. Posléze přistoupili k definici nové, a to na základě pevné hodnoty Planckovy konstanty. Ta patří mezi základní konstanty v kvantové fyzice a vyjadřuje vztah mezi energií fotonu a frekvencí odpovídající jeho vlnové délce. Kilogram byl poslední jednotkou definovanou podle hmotného předmětu, například základní jednotka délky, metr, byla už před lety určena na základě rychlosti světla ve vakuu. Jednoznačná definice kilogramu je důležitá i proto, že se od něj odvozuje řada dalších fyzikální jednotek. V Česku uchovává státní etalon (umístěný ve skleněném krytu), podle kterého se určoval kilogram, Český metrologický institut v Brně.

Nová definice základních jednotek soustavy SI (Mezinárodního systému jednotek) vstoupila v platnost 20. května 2019, na Světový den metrologie.

Definice kilogramu založená na prototypu byla v platnosti od první Generální konference pro váhy a míry (CGPM) v roce 1889. První definice kilogramu přitom pocházela již z roku 1875. Předcházelo jí pověření vědců v dobách francouzského krále Ludvíka XVI., aby stanovili jednotky v desítkové soustavě.