Maďarské předsednictví v EU se bude zabývat migrací, rozšířením EU a energetikou

Maďarské předsednictví v Radě Evropské unie, které Budapešť čeká ve druhém pololetí letošního roku, se bude soustředit na boj s ilegální migrací, na rozšíření EU o země západního Balkánu a na energetickou bezpečnost. Na dnešní tiskové konferenci po jednání s českým ministrem zahraničí Janem Lipavským to řekl šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Předsednictví bude mít podle něj za cíl zastavit dekadenci unie.

Pokud jde o ilegální migraci, střední Evropa podle maďarského ministra bezprostředně zjistila, jaké dramatické důsledky má. Szijjártó v této souvislosti ocenil spolupráci s českými, slovenskými i polskými policisty. Zapotřebí je podle něj společné úsilí premiérů čtyř zemí - Maďarska, Polska, Slovenska a Česka.

S ohledem na rozšíření unie o státy západního Balkánu považuje Szijjártó za nedůstojné, že kandidátské země v průměru téměř 15 let čekají na členství. Maďarsko podle něj připravilo "jízdní řád", jak přijetí docílit. Lipavský tuto prioritu maďarského předsednictví ocenil.

Při odpolední přednášce na univerzitě Ludovika Lipavský řekl, že s většinou priorit maďarského předsednictví Česko souhlasí, ať už jde o posílení konkurenceschopnosti EU, podporu rozšíření bloku o státy západního Balkánu a jižního Kavkazu včetně budování vlády práva nebo o potřebu boje s ilegální migrací. "Ve stejné době ale bude jedna věc zásadní pro budoucnost Evropy, a to jak se vypořádáme s ruskou agresí proti Západu," uvedl.

"Domnívám se, že naše dvě země mají v tomto speciální roli. Jsme těmi, které unikly z vězení, které pro nás a kolem nás vystavěla Moskva po druhé světové válce. Víme, jaké to je žít v tomto vězení, a nechceme v něm žít znovu," poznamenal.

Česko i Maďarsko jsou zeměmi, které využívají jadernou energii a potřebují ji k posílení konkurenceschopnosti svých ekonomik, míní maďarský ministr. Jadernou energii označil za bezpečnou, šetřící životní prostředí a produkující levnou elektřinu. Budapešť podle něj doufá ve spolupráci firem obou zemí v této oblasti, ale také v obranném průmyslu či dopravě.

Vzájemný obchod podle Lipavského dosáhl v loňském roce hodnoty 13,4 miliardy eur (337 miliard korun) a stále roste.

Ministři se dotkli i pokračování spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), jež podle Szijjártóa sehrává důležitou roli a přispívá k posilování obranných schopností a konkurenceschopnosti středoevropského regionu. Lipavský poznamenal, že V4 má dlouhou tradici a je důležitou platformou pro dialog například o migraci nebo obchodu. Předsednictví V4 převezme v červenci od Česka Polsko.