Miliardář Jeff Bezos čelí kritice po rozhodnutí jeho listu nepodpořit Harrisovou

Druhý nejbohatší muž světa Jeff Bezos čelí kritice ze strany redaktorů svého listu The Washington Post (WP) kvůli rozhodnutí deníku poprvé za 36 let nepodpořit žádného kandidáta v prezidentských volbách ve Spojených státech. Volby, v nichž proti sobě kandidují demokratka a viceprezidentka Kamala Harrisová a republikánský exprezident Donald Trump, se uskuteční 5. listopadu; na mnoha místech již Američané hlasují v předstihu.

Podle sloupku listu redakce WP napsala článek na podporu Harrisové, který nakonec nevydala. Rozhodnutí přestat podporovat prezidentské kandidáty v této a příštích volbách podle čtyřech informovaných zdrojů učinil majitel listu Bezos, který je zakladatelem společnosti Amazon.

Rozhodnutí WP přichází necelé dva týdny před volbami, v nichž průzkumy předpovídají velmi těsný výsledek. Mezi Trumpem a Bezosem za republikánova prezidentství podle listu Financial Times (FT) panovalo napětí. Společnost Amazon v roce 2019 podala žalobu, v níž tvrdila, že nezískala kontrakt v obraně v hodnotě deseti miliard dolarů kvůli "stupňujícímu se a zjevnému tlaku" ze strany tehdejšího prezidenta. Ministerstvo obrany později přidělilo zakázku konkurenční nabídce společnosti Microsoft.

Ředitel WP Will Lewis v názorovém sloupku nastínil důvody, proč WP změnil svůj postoj k podpoře kandidátů. Připustil, že by se to dalo vnímat jako "vzdání se odpovědnosti", ale dodal: "My to tak nevidíme". Sdružení novinářů listu však vyjádřilo obavy, že vedení deníku zasahuje do práce redakce a tvrdí, že WP po oznámení přišel o část svých předplatitelů.

Do sobotního rána se 17 sloupkařů WP podepsalo pod prohlášení, v němž rozhodnutí označili za "strašnou chybu" v době, kdy "jeden z kandidátů prosazuje postoje, které přímo ohrožují svobodu tisku a hodnoty obsažené v ústavě".

Novináři Bob Woodward a Carl Bernstein, kteří společně rozkryli kauzu Watergate, jež v roce 1974 vedla až k pádu prezidenta Richarda Nixona, nynější rozhodnutí WP nepodpořit žádného z kandidátů označili za ignorování "zdrcujících reportážních důkazů deníku Washington Post o hrozbě, kterou Donald Trump představuje pro demokracii".

V sobotu ředitel WP Lewis vydal prohlášení, že v němž uvedl, že některé zprávy o rozhodnutí deníku byly "nepřesné". Bezos podle něj "neobdržel, nečetl a nevyjádřil se k žádnému návrhu" na podporu prezidentské kandidatury. "Jsme nezávislé noviny a měli bychom podporovat schopnost našich čtenářů udělat si vlastní názor," uvedl.

Bude to poprvé od roku 1988, kdy WP nepodpořil žádného prezidentského kandidáta. Lewis napsal, že toto rozhodnutí znamená návrat ke kořenům novin. Připomněl, že WP ve volbách v roce 1960 nepodpořil ani Nixona, ani Johna F. Kennedyho, a rozhodl se také nepodpořit Nixonovu kampaň za znovuzvolení v roce 1972.

Po deníku Los Angeles Times jde už o druhé americké noviny, které na příkaz svého majitele zablokovaly podporu Harrisové, napsal server The Verge. Majitel The Los Angeles Times, mediální magnát Patrick Soon-Shiong, podobně zablokoval plánovanou podporu Harrisové, což přimělo tři členy redakční rady podat výpověď. Dcera mediálního magnáta posléze uvedla, že rozhodnutí bylo motivováno postojem Harrisové k válce v Pásmu Gazy, konkrétně její podporou Izraele.