Téma TÝDNE
Nemoc horší než válka

Nejhorší pandemií v novodobých dějinách lidstva byla španělská chřipka, která si v letech 1918 až 1920 vzala 50 až 100 milionů životů. "Mrtvoly v Praze ležely na hřbitovech, poněvadž nebylo lidí, kteří by je pochovali," shrnul v československém parlamentu průběh pandemie poslanec a lékař František Mareš.

Virus španělské chřipky měl původ v Číně, kde se v roce 1917 přenesl z ptáků na domácí zvířata i člověka. A brzy pronikl také na americké vojenské základny a s nimi i do Funstonu v Kansasu, kde 4. března 1918 onemocněl chřipkou vojenský kuchař. A do dvou dnů dalších 522 lidí, kterým virus většinou způsobil těžké zápaly plic a mnohým i smrt.

Právě však vrcholila první světová válka a mocnosti na obou stranách konfliktu neměly pražádný zájem na panice v armádě ani mezi civilisty, takže cenzura většinu zpráv o virusu potlačovala. S výjimkou Španělska, kde se o nemoci mohlo psát otevřeně, proto se také původně asijská chřipka stala pro dějiny chřipkou španělskou.

Následky globální nákazy byly fatální. Zatímco boje první světové války si vyžádaly asi 17 milionů obětí z řad vojáků a civilistů, španělská chřipka v letech 1918 až 1920 zabila nejméně 50 milionů lidí (podle některých odhadů až 100 milionů), přičemž pronikla i na tak odlehlá místa, jakými je Sibiř či souostroví Samoa. Ale zatímco třeba na Aljašce nemoci podlehla až čtvrtina obyvatel, českým zemím způsobila menší ztráty. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku virus usmrtil od 50 do 75 tisíc lidí.

Svědectví z kronik

Tuzemské noviny nicméně o pandemii téměř neinformovaly ani po vzniku svobodného Československa v říjnu 1918. Zprávy o španělské chřipce tak dnes najdeme spíš v obecních kronikách. "V říjnu 1918 rozšířila se epidemie zvaná španělská chřipka," zaznamenal kronikář z Lukavic na Chrudimsku. Smutnější zápis čekal kronikáře z beskydské obce Hutisko, jenž stroze poznamenal: "Na podzim španělská chřipka. Ze Solance a Hutiska denně pět a až osm pohřbů." A v obci Skramníky na Kolínsku napsal tamní letopisec v prosinci 1918: "Radost ze samostatnosti byla promísena bolestí. Lidé umírali na španělskou chřipku. Ve zdejší obci zemřeli: Čermáková M. 34letá, Čermáková A. 31letá, Kopecká M. 22letá, Šedivý Čeněk 45letý."