"Otce atomové bomby" Oppenheimera loni připomněl oscarový film

Americký fyzik Julius Robert Oppenheimer, který se narodil 22. dubna 1904, je považován za "otce atomové bomby". Jeho život loni připomnělo životopisné drama režiséra Christophera Nolana, které si odneslo sedm filmových cen Oscar, včetně té pro nejlepší film roku.

Oppenheimer si přitom ve vědeckém světě získal jméno dávno před tím, než počátkem 40. let minulého století stanul v čele projektu Manhattan, tedy amerického programu vývoje atomové bomby, který se pod jeho vedením podařilo dovést do úspěšného konce.

Tým z laboratoří v Los Alamos první bombu připravil na jaře 1945 a v polovině července se pak v poušti Nového Mexika uskutečnil pokusný výbuch. "A teď se stávám smrtí, ničitelem pro druhé," poznamenal si tehdy Julius Robert Oppenheimer do deníku úryvek z indického eposu Bhagavadgítá. Sám Oppenheimer po druhé světové válce spolu s dalšími vědci varoval před horečným zbrojením, ovšem marně. Odmítl se také podílet na výzkumu vodíkové bomby. To vše mu v éře hysterické kampaně vedené senátorem Josephem McCarthym vyneslo obvinění z prokomunistického myšlení.

Přišel o prověrku a nesměl pracovat na projektech jaderného výzkumu, místo toho vyučoval, zejména v Princetonu. Rehabilitace se dočkal po deseti letech od prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Zemřel 18. února 1967 v necelých 63 letech po marném boji s rakovinou. Tu si Oppenheimer velmi pravděpodobně přivodil sám. Nikoli snad - jako Marie Curieová - prací s radioaktivními materiály, ale celoživotním kouřením. Už od jinošských let si totiž zapaloval jednu cigaretu od druhé.