Pařížský Notre-Dame vyhořel před pěti lety, opravuje se i středověkými metodami

Katedrálu Notre-Dame, ikonickou památku v srdci Paříže, zachvátily plameny před pěti lety, 15. dubna 2019. Oheň se rozšířil v krovu a pohltil rozsáhlé části středověké budovy. Příčina požáru nebyla zcela objasněna.

Při rekonstrukci její střechy se použily i středověké techniky, na počest původních stavitelů katedrál. Rekonstrukce vnější části katedrály by měla být prakticky hotova letos v červenci, celkově má být oprava dokončena v prosinci. Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil ihned po požáru obnovení katedrály do pěti let.

Toto mistrovské dílo gotické architektury, chráněné organizací UNESCO a proslavené románem Victora Huga Zvoník u Matky Boží, před požárem navštěvovalo na 13 milionů lidí ročně. Chrám vzplanul 15. dubna 2019 večer. Než hasiči požár následujícího dne nad ránem uhasili, zničil oheň střechu, krov a špičatou věž z 19. století, takzvaný sanktusník. Plameny poškodily i část klenby a střešní krytiny. Vnitřek katedrály zůstal uchráněn vážnějšího poškození díky kamenné klenbě, která z větší části udržela hořící střechu po jejím zhroucení.

Katastrofu mohla způsobit závada v elektroinstalaci či nedopalek cigarety. Podle vyšetřovatelů chrám nikdo nezapálil úmyslně. Na dostavbu zničené věže byla vyhlášena architektonická soutěž, organizovala se i veřejná sbírka. Pro dohled na opravu svatostánku byla zřízena speciální státní organizace, v jejímž čele stojí generál ve výslužbě Jean-Louis Georgelin.

V první fázi rekonstrukce bylo nutno odstranit lešení, které chrám obklopovalo v době požáru, odmontovat a odvézt velké varhany, jejichž 8000 píšťal bylo rozesláno k vyčištění odborníkům po celé zemi. Tato fáze zahrnovala i zkoušky čištění ve dvou kaplích, instalaci opěr pod oblouky, zajištění místa, kde trojlodím katedrály prochází příčná loď, a roztřídění a odklizení ruin.

Opravu zpomalily komplikace během pandemie covidu-19, ale také nutnost vyčistit okolí od toxického olověného prachu, který se uvolnil z konstrukce gotické budovy při požáru, celkem to bylo několik desítek tun olova. Prostranství u katedrály proto muselo projít hloubkovým čištěním.

Práce na zabezpečení a zpevnění katedrály Notre-Dame skončily v polovině září 2021, poté mohla začít vlastní obnova chrámu. Na tu bylo mimo jiné třeba velké množství kamenů přesně daných velikostí a struktury. Pro úřad dohlížející na rekonstrukci chrámu je vyhledala Francouzská geologická služba (BRGM), obě instituce spolu o tom uzavřely dohodu v únoru 2021.

Výroby součástek do hodinového stroje v katedrále, který zničil požár, se ujal petrohradský závod na výrobu hodinek, známých za sovětských dob i Čechům a Slovákům pod značkou Raketa. Ten opravil hodinový stroj Collin z roku 1867, jež v pařížské katedrále až do požáru řídil pohyb ručiček na čtyřech cifernících.

Na konci léta 2022 začala oprava střešní konstrukce a kleneb. K tomu se používaly techniky zpracování dřeva, které byly zavedeny před více než 800 lety při stavbě této památky. Práce se sekerami při výrobě stovek tun dubových trámů pro krov nové střechy Notre-Dame byla pro tesaře jako cesta zpět časem. Chtěli tak vzdát hold ohromujícímu řemeslnému umu původních stavitelů katedrály a zajistit, aby staleté umění ručního opracování dřeva žilo dál: "Chceme obnovit tuto katedrálu tak, jak byla postavena ve středověku," uvedl Jean-Louis Georgelin. "Je to způsob, jak zůstat věrný (ruční práci) všech lidí, kteří postavili všechny mimořádné památky ve Francii," dodal.

Rekonstrukce střechy překonala důležitý milník loni v květnu, kdy byly v dílně v údolí Loiry na západě Francie smontovány a postaveny velké části nové dřevěné konstrukce. Na obnovu konstrukce střechy katedrály bylo pečlivě vybráno 1200 dubů, které tesaři ručně pokáceli. Několikatunovou konstrukci do centra francouzské metropole dopravili po řece Seině na lodi tak velké, kvůli tomu na několik hodin museli přerušit ostatní lodní dopravu. Z dubových trámů sestává i nový krov katedrály, složený ze tří trojúhelníkových částí o rozměrech 15 krát 12 metrů a hmotnosti sedmi tun. Z lodě na chrám krov vyzdvihl jeřáb.

Zničenou chrámovou věž z 19. století nahradili restaurátoři a dělníci její věrnou replikou vytvořenou podle nákresů autora originálu, jímž je francouzský architekt Eugéne Viollet-Le-Duc. A loni v prosinci, rok před svým znovuotevřením, dostala katedrála na tuto novou věž i kříž.

V téže době navštívil katedrálu i prezident Macron a uvedl, že v jejích oknech by se měly objevit moderní vitráže. Jeho prohlášení však vyvolalo vlnu pobouření u veřejnosti a váhavé reakce odborných kruhů. Pod petici proti záměru nahradit vitráže z 19. století, jejichž autorem je Eugène Viollet-le-Duc, se během tří dnů podepsalo přes 67.000 lidí. Novými vitrážemi chtěl Macron stavbě vtisknout "znak 21. století." Původní vitráže by byly přemístěny a vystaveny v nově vznikajícím muzeu. Podle kritiků záměru však mají skleněné dekorace smysl jen na původním místě, protože jsou součástí architektonického záměru.

Poslední práce na katedrále budou probíhat v interiéru, kde bude mimo jiné potřeba vyladit mohutné varhany s 8000 píšťalami, které jsou největším hudebním nástrojem ve Francii.

První mše od požáru se v katedrále konala v červnu 2019. Vedl ji vedl pařížský arcibiskup Michel Aupetit a obřad se odehrál v jedné z bočních kaplí, zasvěcené Panně Marii, kterou oheň ušetřil. Letos u příležitosti Velkého pátku se v katedrále konala komorní bohoslužba, které se zúčastnilo jen sedm lidí. Požáru Notre-Dame je věnován i snímek režiséra Jeana-Jacquese Annauda pod názvem Notre-Dame v plamenech z roku 2022.