Šéf OSN António Guterres čelí vážným výzvám, je i kritizován

Vizitka bývalého portugalského premiéra a současného generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který 30. dubna oslaví 75. narozeniny:

- Bývalý portugalský premiér z let 1995 až 2002 António Guterres se generálním tajemníkem OSN stal 1. ledna 2017, je v pořadí devátým šéfem této organizace. Zvolen byl jednomyslně Valným shromážděním v říjnu 2016. Ve funkci vystřídal Jihokorejce Pan Ki-muna. Podruhé byl do funkce zvolen v červnu 2021. V letech 2005 - 2015 byl Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky (UNHCR).

- Ve funkci šéfa OSN čelil nebo stále čelí vážným problémům jako byla pandemie nového typu koronaviru, pokračující migrační krize a v poslední době válka na Ukrajině a krize kolem Pásma Gazy.

- Během pandemie koronaviru vyzýval k jednotnému postoji všech zemí a krizi spojenou s šířením koronaviru označil za největší výzvu pro svět od konce druhé světové války. Odsuzoval nerovnou distribuci očkovacích látek mezi světové obyvatelstvo a byl také odpůrcem uzavírání škol během pandemie. Kritizována ale byla během pandemie Světová zdravotnická organizace (WHO), která je jednou z agentur OSN. Kvůli údajné pozdní reakci organizace a chaotickým příkazům z WHO dočasně vystoupily například Spojené státy.

- V červnu 2019 Guterres prohlásil, že "OSN má povinnost převzít globální vedení" v boji proti změně klimatu v souvislosti s návštěvou tichomořského ostrova Tuvalu.

- Od počátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se staví za Ukrajinu a několikrát vyzval Rusko, aby ukončilo válku na Ukrajině a okamžitě opustilo její území. "Ruská válka na Ukrajině zvyšuje geopolitické napětí a rozkoly, je ohrožením regionální stability, zvyšuje riziko použití jaderných zbraní a vytváří hluboké trhliny v našem stále 'multipolárnějším' světě," řekl například loni v září na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Guterres také několikrát navštívil Ukrajinu.

- Je zastáncem celosvětového rozdělování uprchlíků a migrací se zabýval i ve funkci Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

- Kontroverzně jsou přijímány některé jeho výroky na adresu Izraele. Pozornost Guterres vyvolal v roce 2020 výzvou směrovanou Izraeli, aby se vzdal záměru anektovat oblasti s izraelskými osadami na okupovaném palestinském Západním břehu Jordánu. Kritizoval také americké uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele a přesun velvyslanectví USA z Tel Avivu do Jeruzaléma.

- Nyní se často vyjadřuje o izraelských vojenských operacích v Pásmu Gazy, které Izrael rozpoutal v odplatě za teroristický útok hnutí Hamás z loňského října, při němž zahynulo na 1200 lidí a zhruba 250 bylo vzato jako rukojmí. V souvislosti s izraelskými údery podle úřadů spravovaných Hamásem zemřelo dosud v Pásmu Gazy přes 34.000 Palestinců. Guterres odsuzuje izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy, vyzval k okamžitému příměří mezi Izraelem a Hamásem, k neomezenému přístupu humanitární pomoci a k propuštění všech rukojmích držených na palestinském území. Izrael ostře odsoudil jeho výrok, že palestinský lid je vystavován represivní okupaci po dobu 56 let a strašlivé útoky Hamásu neospravedlňují jejich kolektivní tresty. Média v této souvislosti připomínají fakt, že Světový židovský kongres mu v roce 2020 udělil Cenu Theodora Herzla. Jeho prezident Ronald Lauder tehdy označil Guterrese za "skutečného a oddaného přítele židovského národa a státu Izrael."

- Poté, co v dubnu USA svým vetem v Radě bezpečnosti zablokovaly palestinskou žádost o plné členství v OSN, řekl, že nynější vyostření konfliktu znamená, že je ještě důležitější podpořit snahy o "docílení trvalého míru mezi Izraelem a plně nezávislým, životaschopným a svrchovaným palestinským státem". Izraelský velvyslanec v OSN Gilad Erdan naopak prohlásil, že Palestinci nesplňují kritéria pro to, aby se stali plnoprávnými členy OSN.

- Politik, jehož vzorem byl zavražděný švédský premiér Olof Palme, stál od října 1995 v čele vlády. V prosinci 2001 odstoupil po porážce své Socialistické strany v obecních volbách. Po odchodu z premiérského úřadu se do června 2005 věnoval hlavně funkci předsedy Socialistické internacionály, do které byl zvolen už v roce 1999. V červnu 2005 se stal Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky (UNHCR), tuto funkci zastával do prosince 2015. Ve funkci čelil masivnímu nárůstu počtu uprchlíků ve světě.

- "Sýrie se stala největší tragédií tohoto století - ostudnou humanitární krizí s utrpením a počtem uprchlíků, jaká nemá v nedávné historii obdoby," uvedl Guterres, který ostře kritizoval světové společenství za nedostatečný přístup k syrským uprchlíkům a malou podporu zemím, do kterých uteklo nejvíce Syřanů. Konkrétně zmínil Turecko, Libanon a Jordánsko.

- V listopadu 2016 na konferenci o migrační krizi uvedl, že lidé v bohatých zemích prodělávající na globalizaci se cítí ignorováni etablovanými politiky, což je přivádí do tábora nacionalistů, jak se stalo podle Guterrese v roce 2016 v amerických prezidentských volbách, kdy byl zvolen Donald Trump, a při referendu o vystoupení Británie z EU.

- V zahraničí měl Guterres vždy lepší pozici než na domácí scéně, kde často čelil tvrdé kritice kvůli údajné nerozhodnosti. Přes tento handicap se mu v roce 1995 podařilo přivést portugalské socialisty k drtivému vítězství v parlamentních volbách, a po deseti letech je tak opět přivést k moci. Jako premiér mimo jiné vystupoval jako zastánce rozšíření NATO, podporoval také brzké zavedení společné evropské měny a podílel se na získání nezávislosti Východního Timoru. V březnu 1999 absolvoval oficiální návštěvu České republiky.

- Guterres se narodil 30. dubna 1949 v Lisabonu v úřednické rodině. V roce 1971 vystudoval fyziku a elektrotechniku na lisabonské polytechnice, kde chvíli přednášel. V roce 1974, kdy se Portugalsko v takzvané karafiátové revoluci zbavilo diktatury, vstoupil mladý Guterres do Socialistické strany a zvolna stoupal v její hierarchii. V roce 1976 se stal poslancem, mimo jiné působil v komisi pro evropskou integraci, která připravovala vstup země do Evropského společenství. Členem EU se Portugalsko stalo společně se Španělskem v roce 1986. V parlamentu zasedal 17 let. V letech 1981 až 1983 byl členem Parlamentního shromáždění Rady Evropy (RE).

- Mezi roky 1988 a 1991 předsedal parlamentnímu klubu socialistů a v únoru 1992 byl jako jediný kandidát zvolen do čela strany. Tehdy ve funkci generálního tajemníka nahradil Jorgeho Sampaia, kterému v roce 1996 pomohl do křesla prezidenta.