Sísí vládne Egyptu deset let: pro jedny autokrat, garant stability pro druhé

Pro jedny je zárukou stability, druzí mu nemohou kvůli jeho autokratickému stylu vládnutí přijít na jméno. Bývalý polní maršál a exministr obrany Abdal Fattáh Sísí, který letos oslaví sedmdesátiny, je již deset let, od 8. června 2014, prezidentem Egypta.

Tento šestý prezident nejlidnatější arabské země se v minulých letech stal jasným vládcem, již třikrát vyhrál prezidentské volby. V roce 2014 vyhrál s 96 procenty hlasů, o čtyři roky později dokonce s 97 procenty a loni získal téměř 90 procent hlasů. Po schválení změn ústavy v referendu v roce 2019 tak může být prezidentem až do roku 2030, naposledy složil přísahu letos 2. dubna.

Sísí vyhrává volby navzdory ekonomické krizi a rekordní inflaci, s níž se severoafrická země několik let potýká. Hospodaření státu pod jeho vedením vedlo ke snížení hodnoty národní měny na polovinu a ke ztrojnásobení dluhu. Dvě třetiny ze 105 milionů Egypťanů žijí pod hranicí chudoby nebo těsně nad ní, inflace dosahuje 35 procent a padesátiprocentní devalvace způsobila prudký nárůst cen zboží.

Pokud jde o aktuální válku v palestinském Pásmu Gazy, egyptský prezident se opakovaně vyslovil proti přijetí palestinských uprchlíků. Několikrát řekl, že Káhira "odmítá jakýkoliv pokus řešit palestinský problém vojensky nebo nuceným vysídlením Palestinců z jejich půdy, což by se stalo na úkor jiných zemí v regionu".

Sísí také buduje v poušti u Káhiry nové hlavní město "nové republiky". "Jsme na prahu naší nové republiky, která se snaží dokončit proces přežití státu a přebudovat jej na základech modernosti a demokracie," řekl Sísí loni v říjnu. Letos přislíbil další Egyptu rozvoj, kterého se ale mnoho Egypťanů necítí být součástí. "Posledních pár let ukázalo, že cesta budování národa není lemována růžemi, ale teroristickými útoky tady doma, náhlou globální krizí za našimi hranicemi a zuřící válkou okolo nás," řekl. Sísí dlouho tvrdí, že stabilita a bezpečnost jsou prvořadé a že stát pracuje na zajištění sociálních práv egyptských obyvatel, jako jsou bydlení a pracovní místa.

Sísí, kterého bývalý americký prezident Donald Trump označil za svého "oblíbeného diktátora", je pravidelně kritizován nevládními organizacemi za zadržování lidí z politických důvodů či zatýkání za internetové texty odsuzující inflaci. Například loni v září byl za kritiku uvězněn prominentní aktivista a vydavatel zpravodajsky zaměřených médií Hišám Kásim. "Stíhání Hišáma Kásima za to, že prostě jen zveřejňoval na internetu kritické příspěvky, je signálem, že egyptské úřady pokračují ve vytrvalé kampani zaměřené na umlčení pokojných kritiků a na potrestání disentu," uvedl tehdy Philip Luther z Amnesty International.

Podle politika a novináře Ahmada Tantávího, který se odmítl účastnit loňských prezidentských voleb s odkazem na jejich neprůhlednost, je Sísí "nejhorší vůdce, jakého měl Egypt za posledních 200 let". Viní jej zejména z pošlapávání právního státu a z toho, že "udělal z výjimečných zákonů normu". Sísí v minulých letech potlačil opozici, islamistickou i liberální, když nechal pozavírat do vězení stovky osob.

Na rozdíl od Alžírska či sousedního Súdánu, kde lidové demonstrace donutily v minulých letech vládnoucí moc k velkým ústupkům, se nic podobného v Egyptě nestalo. A Sísí se tak vzhledem k ústavním změnám z roku 2019 mohl loni ucházet o třetí funkční období. Parlament schválil změny ústavy v dubnu 2019. Ty mimo jiné umožnily prezidentu Sísímu zůstat u moci do roku 2030. Bylo rovněž prodlouženo funkční období prezidenta ze čtyř na šest let s možností jednoho znovuzvolení. Změny schválilo v referendu v dubnu 2019 téměř 89 procent voličů.

Přestože byl Sísí spjat s bývalým režimem prezidenta Husního Mubaraka, těšil se v roce 2013 mezi Egypťany velké popularitě zejména kvůli ukončení protestů občanů nespokojených s vládou islamistického prezidenta Muhammada Mursího. Poté jasně vyhrál prezidentské volby v květnu 2014 s 96 procenty hlasů. V březnu 2018 při obhajobě jej podpořilo dokonce přes 97 procent voličů. Za prioritu pak vyhlásil boj s terorismem a zajištění bezpečnosti, vyslovil se též pro dobré vztahy s Izraelem.

Dříve spíše diskrétní Sísí v minulých letech prakticky ovládl veřejný prostor v zemi. Často mluví v televizi, je přítomen ve většině médií, vystupuje na různých slavnostech a setkáních či při náboženských oslavách. Mluví egyptskou arabštinou a sám sebe vidí jako člověka, který slouží své vlasti. V médiích bývá představován jako jediný člověk, který je schopný rozhýbat soukolí egyptské ekonomiky či porazit džihádisty.

Proslul bojem s islamisty na Sinajském poloostrově, kde islamisté zabili mnoho lidí, v říjnu 2015 nejspíš sestřelili ruské letadlo s 224 lidmi na palubě a v listopadu 2017 zde při nejhorším teroristickém útoku v dějinách Egypta zahynulo přes 300 osob.

V srpna 2015 zahájil provoz nové větve Suezského průplavu v délce 72 kilometrů, která umožnila provoz v obou směrech zároveň a zkrátila cestu průplavem na zhruba polovinu. Celá stavba stála na 8,4 miliardy dolarů. Sísí také představil projekt rozvoje území kolem Suezského kanálu, kde má být vybudováno nových pět přístavů, průmyslové zóny, sedm nových tunelů pod průplavem, rybí farmy či technologické údolí. Nastartoval rovněž stavbu nové silniční sítě v délce 4400 kilometrů a chce se zasadit o eliminaci slumů na pokraji velkých měst.

Sísí se narodil 19. listopadu 1954 v staré káhirské čtvrti Gamálíja, kterou proslavil spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu Nagíb Mahfúz. Do armády vstoupil už v 19 letech, v roce 1977 ukončil v Egyptě vojenskou akademii a poté se účastnil několika vojenských kurzů a cvičení, například v roce 1992 v Británii či v roce 2006 v USA. Tam, na vojenské koleji v Pensylvánii, napsal esej Demokracie na Blízkém východě, ve které se zabýval mimo jiné rolí islámu v zákonodárství.

V armádě stoupal pomalu, z důstojníka se vypracoval na vojenského atašé v Saúdské Arábii a na šéfa vojenského zpravodajství. Z tohoto titulu byl po Mubarakově svržení v únoru 2011 nejmladším členem vládnoucí Nejvyšší rady ozbrojených sil (SCAF). V srpnu 2012 jej islamistický prezident Mursí povýšil na generála a jmenoval ministrem obrany.

Ironií osudu pak v roce 2013 hrál Sísí jako armádní šéf hlavní roli při svržení roční vlády islamistů z Muslimského bratrstva na čele s Mursím. Před volbami v roce 2014 odešel z armády a opustil i funkci místopředsedy vlády a ministra obrany, kterým byl od srpna 2012. Během kampaně v 2014 řekl, "že bude potřeba 20 až 25 let na zavedení pravé demokracie v Egyptě".

Sísí, který rád zdůrazňuje svoji zbožnost, modlí se pětkrát denně a také jeho žena vystupuje na veřejnosti jen v hidžábu, je ženatý a má čtyři děti, dceru a tři syny.