Gruzie ve válečném stavu. Bojuje i Abcházie

Gruzínský parlament schválil prezidentský dekret, který počínaje sobotou vyhlašuje patnáctidenní válečný stav. K situaci na Kavkaze se z Pekingu vyjádřil americký prezident George Bush, který žádal Rusko, aby respektovalo integritu Gruzie. Rusové bombardovali cíle uvnitř Gruzie a nadále útočí na gruzínské jednotky v Jižní Osetii.

Do bojů se nově zapojili i abcházští separatisté. Zahájili vojenskou operaci ve sporné soutěsce Kodori, kterou kontroluje Gruzie. Již v pátek údajně abcházské letouny soutěsku bombardovaly.

„Abcházské ozbrojené síly spustily operaci s cílem vytlačit gruzínské jednotky ze soutěsky," řekl v telefonickém rozhovoru ministr zahraničí separatistů Sergej Šamba z regionálního centra Suchumi.

Gruzínský parament odsouhlasil vyhlášení válečného stavu na patnáct dní. „Válečný stav bude platit patnáct dní," píše se podle agentury Reuters v prezidentském dekretu, který schválil parlament.

Ruský velvyslanec u NATO Dmitrij Rogozin řekl, že jeho země "se nenachází ve válečném stavu s Gruzií." Zároveň však prohlásil: "To co se děje v Jižní Osetii nemůžeme nazvat jinak, než etnická čistka a genocida."

ČTĚTE TAKÉ:  Válka na Kavkaze? Gruzínské tanky zaútočily na Osetii
                         Moskva vrací úder. Ruská armáda v Jižní Osetii
                         Rusko hrozí Gruzii: Budeme bránit Jižní Osetii

Prezident Spojených států George Bush v sobotu prohlásil, že ruské útoky na gruzínské území mimo oblast Jižní Osetie znamenají „nebezpečnou eskalaci" krize. Vybídl také Moskvu, aby „zastavila bombardování gruzínského území".

„Jsem hluboce znepokojen situací v Gruzii," řekl Bush v Pekingu. „Útoky se objevují daleko od zóny konfliktu v Jižní Osetii. Znamenají nebezpečnou eskalaci krize."

Do blízkosti válečné zóny přijel i ruský premiér Vladimir Putin. Podle agentury Reuters je nyní ve městě Vladikavkaz v Severní Osetii.

Předseda gruzínské Národní bezpečnostní rady v sobotu naznačil, že by jeho země mohla hledat pomoc v zahraničí. „Záleží na tom, jak se situace vyvine. Nevylučuji, že by Gruzie mohla požádat o mezinárodní vojenskou pomoc," prohlásil Kacha Lomaia.

Mezitím do Gruzie míří tým vyjednavačů Spojených států, Evropské Unie, OBSE a NATO. Mají za cíl dohodnout mezi znesvářenými stranami zastavení bojů.

Rusko druhý den bojů rozšířilo oblast konfliktu, když letecky bombardovalo pozice dělostřelectva u největší vojenské základny Gruzie poblíž města Gori. V ohrožení se tak ocitá strategicky důležitý ropovod z ázerbájdžánského Baku do tureckého Ceyhanu.

Podle gruzínské ministryně pro ekonomický rozvoj Jekateriny Šarašidze zaútočila na strategické potrubí ruská letadla. „To jasně ukazuje, že Rusko se nezaměřuje jen na gruzínskou ekonomiku, ale i na mezinárodní ekonomické zájmy v Gruzii," řekla Šarašidze.

Ruská vojenská odpověď dramaticky vyhrotila dlouhodobě chladné vztahy mezi Moskvou a prozápadním Tbilisi. Krize se odrazila i v ostrých debatách na půdě OSN, které připomněly atmosféru z dob studené války.

Tbilisi oznámilo, že z Iráku stahuje svůj vojenský kontingent o síle dva tisíce mužů. Velitel této jednotky dnes prohlásil, že přesun do Gruzie se uskuteční, jakmile Spojené státy poskytnout nezbytné dopravní prostředky.

Při násilnostech v Jižní Osetii podle ruského velvyslance v Gruzii zahraničí zahynuly dva tisíce lidí a počet mrtvých dále roste. Počet uprchlíků prý stoupl na 30 tisíc.

Gruzínské ztráty činí podle vládních zdrojů 148 lidí.

Foto: Reuters, AP