Vesmír se stává novým bojištěm pro významné miliardáře i soukromé firmy

Zatímco od 60. let minulého století vedly souboj o dobývání kosmu Sovětský svaz a Spojené státy, nyní se aktéry vesmírných závodů - vedle ambiciózních států jako je Čína, Indie či Japonsko - stávají i významní miliardáři a soukromé společnosti.

V dosažení nejen oběžné dráhy kolem Země se tak předhánějí především bývalý šéf Amazonu Jeff Bezos, zakladatel automobilky Tesla a kosmické firmy SpaceX a nejbohatší muž světa Elon Musk či britský miliardář a dobrodruh Richard Branson. Nejdále z této trojice je v dobývání vesmíru Musk, jehož SpaceX má za sebou již řadu úspěchů a vyvíjí víceúčelovou kosmickou loď pro cesty s posádkou a nákladem na Měsíc a později i na Mars.

Před nedávnem také začalo vesmírné soupeření soukromých společností, které přijímají objednávky vesmírné přepravy od amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) i dalších klientů a počátkem letošního roku zahájily první kosmické mise. Znovupoužitelné nosné rakety pro jejich vesmírné moduly vyvíjejí společnosti jako SpaceX či United Launch Aliance.

Přehled významných společností, které realizují či plánují lety do vesmíru (k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) by se 7. května měl vydat první let s posádkou ve vesmírné lodi Starliner od společnosti Boeing):

Astrobotic Technology

- Americká soukromá společnost, která byla založena v roce 2007, se zaměřuje na vývoj modulů pro vesmírné mise. K jejím klientům patří například americký Národní úřad pro letectví (NASA), který si u firmy objednal dopravení vědeckých přístrojů na měsíční povrch.

- Letos v lednu firma vyslala k Měsíci lunární modul Peregrine, který do vesmíru vynesla raketa Vulcan skupiny United Launch Alliance (ULA). Několik hodin po startu ale společnost informovala o kritickém úniku paliva, kvůli kterému musela od přistání na Měsíci upustit. Peregrine, který nesl zařízení NASA i soukromých společností, se nakonec vrátil k Zemi a shořel v její atmosféře. Spolu s Peregrine v atmosféře zanikl i český modul pro měření kosmické radiace od společnosti ADVACAM, který se měl stát prvním českým zařízením měřícím z povrchu Měsíce.

- O další lunární misi by se firma měla pokusit v listopadu letošního roku, kdy její přistávací modul Griffin má dopravit na Měsíc robotické vozítko VIPER, kterým chce NASA na jižním pólu pátrat po vodě a dalších zdrojích.

Blue Origin

- Bezos již v roce 2000 založil společnost Blue Origin, která vyvíjí technologii pro komerční lety do vesmíru. V lednu 2019 firma úspěšně otestovala raketu New Shepard s cestovním modulem určeným pro suborbitální lety. V květnu 2019 Bezos uvedl, že se Blue Origin chystá na Měsíc a vyvíjí kvůli tomu přistávací modul.

- Bezosova firma získala loni v květnu zakázku NASA na konstrukci lunárního modulu k přistání na Měsíci v rámci mise Artemis, která má za cíl vrátit po více než 50 letech člověka na Měsíc.

- Bezos a jeho společnost Blue Origin vyslali do vesmíru již několik cestujících, v červenci 2021 se v modulu RSS New Step (Nový krok) podíval do vesmíru i samotný Bezos. Let byl výjimečný mimo jiné tím, že najednou překonal rekordy nejstaršího i nejmladšího člověka ve vesmíru. S Bezosem letěli jeho bratr Mark a také 82letá průkopnice letectví Wally Funková a 18letý Oliver Daemen.

Boeing

- Americký výrobce letadel vyvíjí již od roku 2014 vesmírnou loď Starliner, která má v budoucnosti představovat alternativu pro lodě Crew Dragon společnosti SpaceX, která je v současnosti jediným dopravcem astronautů NASA na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Po několikaletém odkladu by se kosmické plavidlo mělo v úterý v časných ranních hodinách vypravit na svoji testovací misi nazvanou CFT (Crew Flight Test), která na ISS dopraví dvojici amerických astronautů. Mise by měla trvat zhruba týden, od roku 2025 se počítá se zahájením pravidelných až půl roku trvajících misí Starlineru na oběžné dráze.

- Boeing dosud uskutečnil dva bezposádkové testovací lety Starlineru: první v roce 2019 selhal a loď se musela vrátit předčasně na Zemi. V květnu 2022 už Starliner úspěšně zakotvil u ISS, i když také tento let provázely technické problémy.

Draper

- Společnost sídlící v Cambridge v americkém státě Massachusetts vyvíjí ve spolupráci s japonskou firmou ispace lunární přistávací modul s názvem Apex 1.0, který by měl v roce 2026 přistát s nákladem obsahujícím vědecké vybavení NASA na odvrácené straně Měsíce.

Firefly Aerospace

- Společnost sídlící v texaském Cedar Parku byla založena v roce 2017 a o čtyři roky později získala zakázku od NASA na dodání sady vědeckého materiálu na Měsíc. Modul Blue Ghost s tímto nákladem by měla vynést raketa Falcon 9 Muskovy společnosti SpaceX. Lunární mise by se měla uskutečnit ve třetím či čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Další by měla následovat o dva roky později.

Intutitive Machines

- Houstonská společnost založená v roce 2013 získala o šest let později od NASA zakázku za téměř 80 milionů dolarů (asi 1,8 miliardy korun) na doručení vědeckých zařízení na měsíční povrch. Jednat by se mělo o celkem tři lunární mise.

- Start první mise byl naplánován na říjen 2021, později byl několikrát odložen. Přistání na Měsíci se podařilo letos koncem února modulu Nova-C, který do vesmíru vynesla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Přes čtyři metry vysoké plavidlo, pro tuto misi pojmenované Odysseus, přistálo zhruba 300 kilometrů od lunárního jižního pólu. Spojené státy se tak po více než půl století vrátily na lunární povrch. Odysseus se zároveň stal prvním soukromým kosmickým plavidlem v dějinách, kterému se podařilo dosednout na povrch Měsíce.

- Odysseus na lunární povrch snesl výzkumný náklad NASA, za což úřad zaplatil 118 milionů dolarů (2,8 miliardy korun). Modul fungoval na měsíčním povrchu zhruba týden, potom mu došla energie.

SpaceX

- Společnost Space Explorations Technologies (SpaceX) založená Muskem v roce 2002 získala o čtyři roky později od NASA kontrakt na vývoj nosičů schopných zásobovat Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a nahradit tak raketoplány, jejichž provoz se už tehdy chýlil ke konci. Její nosné rakety Falcon 9 a lodě Dragon už dopravují náklad i astronauty na ISS.

- Loď Dragon se do vesmíru poprvé vydala 22. května 2012 a o tři dny později se úspěšně spojila s ISS - mimo jiné jako první americké plavidlo u stanice od vyřazení raketoplánů z provozu v roce 2011. Modul známý dnes jako Crew Dragon (tedy Dragon pro posádku) byl poprvé vyzkoušen v březnu 2019, tehdy ale ještě k ISS letěl bez lidí.

- Fanoušci vesmírných letů se nakonec dočkali koncem května 2020, původní termín vypuštění musel být ale o tři dny odložen kvůli bouři, která mohla ohrozit bezpečnost letu. Nakonec Crew Dragon odstartoval 30. května krátce před půl čtvrtou odpoledne floridského času a o 18 hodin později se úspěšně připojil k ISS. Na palubě měl dvojici astronautů - Douglas Hurley a Robert Behnken se tak stali prvními Američany vynesenými do vesmíru americkou technikou po téměř devítileté pauze.

- Kromě letů pro NASA k ISS Muskova firma do kosmu začala vozit i turisty. V září 2021 se do vesmíru vypravila čtyřčlenná civilní posádka, jejímž velitelem byl miliardář a soukromý pilot Jared Isaacman. Jednalo se o vůbec první výpravu do kosmu bez profesionálního astronauta. Nyní se chystá na palubě rakety vyvíjené SpaceX na let kolem Měsíce. Mezi osmi členy posádky, která se na misi vypraví, bude také český umělec, producent a choreograf Yemi A.D.

- SpaceX v současnosti vyvíjí víceúčelovou kosmickou loď Starship, kterou chce ještě v tomto desetiletí využít ve spolupráci s NASA pro cesty s posádkou a nákladem na Měsíc a později i na Mars. Podle Muska by Starship zároveň nahradila dosavadní nosné rakety Falcon 9 a kosmická loď i nosná raketa budou znovupoužitelné. NASA si u SpaceX objednala verzi Starship, která by dokázala přistát s lidmi na Měsíci při plánovaných misích programu Artemis. Vesmírný dopravní systém Starship dosud absolvoval tři zkušební lety, ani jeden nedokončil.

- Pod SpaceX patří i divize satelitního internetu Starlink, jejímž cílem je vytvořit síť, která by pomocí několika tisíc malých satelitů na oběžné dráze kolem Země umožnila vysokorychlostní připojení k internetu z jakéhokoli místa na světě. Divize má přibližně 5000 satelitů na nízké oběžné dráze Země.

United Launch Alliance (ULA)

- Jedná se o společný podnik firem Boeing a Lockheed Martin, který byl založen v roce 2006, a v současné době provozuje vesmírnou raketu Vulcan. Ta se vyvinula z rakety Atlas, která používala motory RD-180 ruské výroby, což ale po ruské invazi na ukrajinský Krymský poloostrov v roce 2014 představovalo bezpečnostní problém. Nosič Atlas V, který do kosmu vynesl třeba robotické vozítko Perseverance k průzkumu Marsu i bezpočet amerických, evropských či soukromých misí, ale má před sebou ještě několik naplánovaných misí.

- Podle amerických analytiků je ULA v oblasti nosných vesmírných raket dlouho očekávanou konkurencí pro Muskovu SpaceX, což vítá i americká vláda. ULA a SpaceX nyní bojují o zakázky na mise týkající se národní bezpečnosti. Pentagon v roce 2020 vybral ULA, aby do roku 2027 zajišťovala 60 procent všech jeho misí, zbytek by měl obstarat SpaceX.

- Soukromě financovaný lunární přistávací modul Peregrine společnosti Astrobotic Technology letos v lednu kvůli technickým problémům svou misi nedokončil, start rakety Vulcan na Floridě ale byl úspěšný. Vydařený start Vulcanu ULA umožňuje začít plnit slíbených zhruba 70 misí za miliardy dolarů. Jedná se zhruba půl na půl o komerční a vládní mise, přičemž většinu komerčních startů si objednal Amazon se svým družicovým projektem Kuiper, který má poskytovat připojení k internetu po celém světě.

Virgin Galactic

- Firmu Virgin Galactic založil v roce 2004 britský miliardář Richard Branson. Jeho ambiciózní časový plán pro lety turistů do vesmíru ale nabral výrazné zpoždění a po letech příprav se podařilo první turistický let na okraj vesmíru realizovat až loni v srpnu. Do výšky přes 80 kilometrů její stroj dopravil mimo jiné bývalého sportovce, který si zakoupil lístek už v roce 2005. Srpnový let byl pro Virgin Galactic sedmou exkurzí do vesmíru od roku 2018, ovšem první s platícím pasažérem.

- Branson byl v roce 2021 součástí prvního vesmírného letu své firmy, který zahrnoval plnohodnotnou posádku.

Ostatní:

- O první přistání soukromé mise na Měsíci se v dubnu 2019 pokusila robotická sonda Berešit izraelské neziskové organizace SpaceIL, která se na Měsíc zřítila v dubnu 2019.

- O toto prvenství se loni v dubnu také pokusila japonská firma ispace s modulem Hakuto-R. Ten dosáhl oběžné dráhy Měsíce, měkce dosednout na měsíční povrch se mu však nepodařilo.