Sarajevský atentát
Byla by 1. světová válka, kdyby Princip nezabil Ferdinanda?

Časopis TÝDEN oslovil české historiky, aby se pokusili hypoteticky nastínit, kam by směřovala Evropa, kdyby 28. června 1914 nebyl v Sarajevu zastřelen arcivévoda František Ferdinand d'Este. Vypukla by první světová válka později nebo by k ní dokonce vůbec nedošlo?

Petr Koura, Univerzita Karlova: I kdyby František Ferdinand přežil, k válce by došlo. Rakouští generálové byli příliš dychtiví porazit Srbsko a Francouzi zase příliš toužili po odplatě za porážku z roku 1870. Nikdo si tehdy nedokázal představit, jaká jatka první světová válka přinese, a proto by k jejímu vypuknutí došlo při jiné příležitosti. Jiná otázka je, jak by se v čele monarchie choval právě František Ferdinand.

Luboš Velek, Univerzita Karlova: Válka by vypukla velmi brzy i bez smrti následníka trůnu. Poněkud paradoxně ale vypukla kvůli smrti někoho, kdo si ji víceméně nepřál. Následník sice nebyl žádný pacifista, ale za svého života zřejmě vcelku realisticky odhadoval, že velký válečný konflikt může jeho (budoucí) říši rozložit ještě rychleji, nežli k tomu spěla v mírové éře. Na rozdíl od německého císaře Viléma II. proto upřednostňoval razantní reformu své říše před nevyzpytatelným válečným dobrodružstvím.

Milan Hlavačka, Historický ústav AV ČR Praha: Válka by vypukla i bez sarajevského atentátu. Všechny velmoci (snad kromě Ruska) byly dostatečně vyzbrojeny a čekaly jen na vhodnou příležitost k úderu, přičemž měly své válečné strany a bojechtivé generály. Válka měla podle nich vyřešit vleklé - a nejen evropské - problémy rychle a jednoznačně. Zmýlili se v délce a sociálně-politické důsažnosti ozbrojeného konfliktu. Krátké lokální války se staly minulostí.

Ladislav Hladký, Historický ústav AV ČR Brno: Asi by to bývalo ještě pár měsíců trvalo, možná dokonce několik málo let, ale válka by stejně propukla. Na válku se v Evropě dlouho připravovaly prakticky všechny velmoci, i když u nás se stále stereotypně tvrdí, že hlavní vinu za vznik války nese vilémovské Německo a habsburská monarchie. Silné motivy pro válku ale mělo i carské Rusko, Francie a do jisté míry i Velká Británie. Kdyby nedošlo k atentátu v Sarajevu, pravděpodobně by vznikla o rok či dva později podobná krize: Balkán byl v té době asi "nejspolehlivějším" sudem střelného prachu. Za určitých okolností však mohla být podobná krize odstartována i někde na Blízkém východě, na Kavkaze...

Pavel Cibulka, Historický ústav AV ČR Brno: Že se čelné evropské státy velice rychle vehnaly do velké války kvůli odlehlému sporu kdesi na Balkáně, svědčí o tom, že válka visela ve vzduchu. Dá se předpokládat, že by konflikt podobného rozsahu vypukl v řádu let i z jiného zástupného důvodu. Pro Rakousko-Uhersko však účast v takové válce byla sebevražedná.

Jaroslav Šebek, Historický ústav AV ČR Praha: Shodou okolností jsem teď k tématu debatoval i za přítomnosti pravnuka zastřeleného arcivévody Františka Ferdinanda d'Este. Jsem toho názoru, že by se arcivévoda vypuknutí války spíše bránil, protože si byl vědom, že její vznik bude koncem monarchie, což se v roce 1918 potvrdilo. Teprve později je líčen jako válečný štváč, což tedy nebyl. Je však třeba se ptát, zdali by se mu podařilo, pokud by přežil Sarajevo a dočkal se nástupu na trůn, stabilizovat monarchii a především utlumit rostoucí německý nacionalismus, který byl podle mého názoru jednou z hlavních ekrazitových náloží v základech habsburského soustátí. Od prvních měsíců války roku 1914 až do jejího konce roku 1918 tvořil západní frontu války systém zákopů táhnoucí se od Severního moře po švýcarskou hranici. Bylo to hlavní bojiště "Velké války", prvního globálního krveprolévání průmyslového věku.