Částka až 750 miliard eur, kterou se snaží uklidnit trhy znepokojené zadlužením některých jejích členů v čele s Řeckem, by se Evropské unii mohla v budoucnu vymstít. V redakčním komentáři si to myslí americký deník The Wall Street Journal (WSJ).
Podle něj by Evropa za tuto záchranu mohla zaplatit další erozí své fiskální a monetární důvěryhodnosti. "Žádná záchrana předluženého státu není zadarmo. Intervence Evropské unie pouze přesouvá riziko od bank a dalších věřitelů na daňové poplatníky a Evropskou centrální banku. Skutečného hazardu se dopouštějí politici, kteří se domnívají, že když teď ze stolu smetou riziko státního bankrotu, dávají globálnímu ekonomickému oživení čas, aby zesílilo a usnadnilo řešení evropských fiskálních potíží," uvedl list.
Evropa se podle něj v jistém smyslu rozhodla uplatnit sama na sebe obdobu programu úlevy od rizikových aktiv (TARP), kterým americká vláda během finanční krize zachraňovala problémové banky. "Němečtí daňoví poplatníci se zaručí za utrácení jihoevropských vlád, přičemž Řecko je v roli AIG, Portugalsko hraje Citigroup. Španělsko pak zřejmě je Goldman Sachs," uvedl WSJ. Zbavit se zodpovědnosti za fiskální politiku celých zemí ale podle něj pro Francii a Německo bude mnohem těžší, než bylo pro americké ministerstvo financí prodat akcie zachráněných bank.
ČTĚTE TAKÉ: Němečtí akademici zažalovali pomoc Řecku
Řešení, na němž se v neděli dohodli evropští ministři financí, je nebezpečné i pro Evropskou centrální banku (ECB), míní The Wall Street Journal. ECB totiž bude kupovat dluhopisy členů eurozóny, kteří by se ocitli ve stejných potížích jako Řecko. Její šéf Jean-Claude Trichet sice popírá, že by tak Evropská centrální banka činila na politický nátlak. Vzhledem k tomu, že zpráva o tomto záměru banky přišla ve stejný čas, kdy se ministři financí EU dohodli na záchranném balíčku, je to podle WSJ málo věrohodné.
List dodal, že rozsah avizované pomoci sice udělal dojem na investory, zároveň ale vzbudil i obavy o schopnosti eurozóny jako celku si dále půjčovat. V roce 2009 měl spolek zemí platících eurem společný deficit 565 miliard dolarů, což odpovídalo 6,3 procenta HDP. Fiskální deficit zaznamenal i každý člen Evropské unie. Podle WSJ je to v recesi pochopitelné, trhy ale zároveň vysílají signály, že takové utrácení je dále neudržitelné.
Pokud se podle něj Evropa nedá do pořádku, krize se vrátí a další bohatší země, které by provedly záchranu, už nejsou k dispozici. "Krize eura, stručně řečeno, spočívá v nadměrném utrácení a hospodářských politikách, které sabotují ekonomický růst. Nedělní kampaň šoku a hrůzy toto skládání účtů odložila za děsivou cenu," uzavřel The Wall Street Journal.
Foto: Lucie Pařízková
