Napětí v partaji
Dienstbier: Ať zhrzený Paroubek odevzdá poslanecký mandát
03.09.2011 19:00 Rozhovor
Jiří Paroubek zvažuje, že odejde ze sociální demokracie a posílí Českou stranu národně socialistickou (ČSNS 2005), v níž v minulosti působil šestnáct let. "Důvodem jsou nezvládnuté ambice a neschopnost přijmout porážku," říká místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier v rozhovoru pro časopis Instinkt.
Jaký vliv bude podle vás mít avizovaný odchod Jiřího Paroubka na sociální demokracii?
Příliš se toho neobávám. To není nějaká velká hrozba. Ale je to určitě nepříjemnost, pokud bývalý předseda strany odchází posilovat nějakou jinou konkurenční politickou stranu. A dá se i předpokládat, že nám jedno nebo dvě procenta voličů může odebrat. To je ale všechno.
Takže si nemyslíte, že by se národní socialisté mohli s Jiřím Paroubkem dostat do parlamentu?
Nemyslím si, že tady je nějaká alternativa, kterou by mohli voličům nabídnout. Jediné, co by mohl Jiří Paroubek udělat, je uchýlit se k nacionalismu a populismu. Ale ani tento prostor není úplně volný. Jsou tady další menší strany – jako je Suverenita nebo zemanovci. Tyto tři malé strany si teď budou konkurovat, protože budou bojovat o podobný typ voličů. Podle mě není příliš pravděpodobné, že bude Jiří Paroubek úspěšný. Dokonce se ani neobávám, že by nás to mohlo nějak zásadně poškodit.
Budete na Paroubka tlačit, aby odevzdal v případě odchodu svůj poslanecký mandát?
Pořád si myslím, že by z jeho strany bylo nejlepší, kdyby své plány změnil, protože tady není žádný racionální důvod pro odchod. Jde jen o jeho nezvládnutou ambici a neschopnost přijmout porážku. Mně to doopravdy celé přijde velmi nešťastné a nevěrohodné. Pokud k tomu doopravdy dojde, tak bych ale opravdu očekával, že se Jiří Paroubek zachová důstojně a v souladu se svými dřívějšími názory a prohlášeními složí i svůj poslanecký mandát. On přece vždycky říkal, že pokud je někdo přeběhlík, tak by měl mandát vrátit, protože mandát získala v poměrném volebním systému vlastně jeho politická strana.
Není to trochu legrační, že dva vaši bývalí předsedové budou teď asi vašimi politickými protivníky?
Ono se mluví o tom, že se ČSSD neumí vyrovnat se svými předsedy. Je ale otázka, jak bychom se s nimi měli vyrovnávat. Co bychom jim měli vlastně nabízet. Zmínil bych třeba případ Vladimíra Špidly, který se jako bývalý předseda nikam nehrne a necítí se nějak ukřivděn.
Vladimír Špidla však dostal po svém odchodu z postu předsedy a premiéra velmi lukrativní post evropského komisaře.
Dneska ale už žádný zajímavý post nemá, přesto se účastní programových debat a je velmi aktivní v našem odborném zázemí. Tady jde o osobní ambice. Nezvládnutí porážky, nezvládnutí odchodu. Ono to samozřejmě není pro nikoho jednoduché, pokud se tak dlouhou dobu pohybujete ve vysoké politice - a najednou prohrajete volby a musíte odejít. Odcházení není jednoduché, ale člověk velkého formátu by měl zvládat i tyto situace.
Celý článek si přečtete v časopise Instinkt, který vyšel 1. září 2011.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.