Klaus pro BBC: Radar v Česku jednou bude
12.11.2007 12:21 Aktualizováno 12.11. 16:39
Prezident Václav Klaus je přesvědčen o tom, že americký radar, který má být součástí protiraketového obranného systému ve střední Evropě, nakonec na českém území postaven bude. Podle něho jde o projev sounáležitosti České republiky s americkým spojencem, který je podstatnější než spekulace o tom, za kolik let by se tyto země ocitly v raketovém ohrožení.
Klaus své názory pronesl ve zpravodajském pořadu Hardtalk, který v pondělí odvysílala britská BBC.
"Myslím si, že (radar) tam (v Česku) bude. Nebude to zítra. Je mnoho technických a legislativních otázek, které je nutné vyřešit," prohlásil Klaus. Podle něho by tato časová prodleva měla posloužit tomu, aby se do budování protiraketového štítu stihlo angažovat NATO a aby to nezůstalo jen na USA. Usnadnilo by to podle něho i diskusi a rozhodování o přijetí radaru v Česku.
Podle Klause České republice velmi záleží, vzhledem k její komunistické minulosti, na transatlantických vazbách. "Považuji to za formu vyjádření transatlantické spolupráce mezi Českou republikou a USA. Je to pro mě důležitější než spekulovat o tom, ve kterém roce bude mít Írán či některá jiná země k dispozici (účinné) balistické rakety. Ať již to bude za tři roky, třináct či třicet let," poznamenal prezident na téma amerického radaru.
Klaus dodal, že v mnoha evropských zemích je řada amerických vojenských zařízení, takže by nebylo nic šokujícího na tom, aby něco podobného bylo i v Česku. Řekl také, že může chápat záporné stanovisko ruského prezidenta Vladimira Putina k americkému protiraketovému štítu, jež Moskva vnímá jako vlastní ohrožení, ale upozornil, že to neznamená, že Česko nepřijme samostatné rozhodnutí.
Český prezident rovněž hovořil o vztahu k Evropské unii, přičemž zopakoval názor, že nová evropská smlouva je v zásadě totéž co neúspěšný projekt ústavy EU. Projevil přitom výhrady k údajnému zefektivňování řízení unie na úkor demokratických procesů na národní úrovni. Klaus se nicméně vyjádřil rezervovaně k možnosti vyhlášení referenda o evropské smlouvě a projevil pochybnosti, zda by se voličům dalo tak komplikovanou otázku dostatečně vysvětlit, aby se k ní mohli vyjádřit.
"Jsme opravdovým srdcem Evropy. Všichni naši sousedé jsou členy EU. Jsme součástí evropské komunity a není možné, abychom se nepodíleli na procesu evropské integrace," řekl. Kladl přitom důraz na výraz integrace, místo kterého se používá spíše sjednocování. A vůči tomu má spíše výhrady.
Gore? Apoštol arogance
Český prezident zopakoval i své kritické stanovisko k současnému boji proti globálnímu oteplování. Ekologickou kampaň označil za spíše politicko-ideologický boj než za vědeckou záležitost. Prohlásil, že klimatické změny se opakují během celé existence Země a je tedy nepřijatelné nyní v období patrně malého oteplování bít na poplach. Další otázkou je, nakolik je to vinou lidské činnosti, a v tom prý nepanuje konsensus.
Klaus se ohradil proti tomu, že by vyjadřování jeho názorů, jímž se staví proti mnoha vědeckým kapacitám, mohlo být považováno za projev arogance. Z té naopak obvinil bývalého amerického viceprezidenta Alberta Gorea, který za účast v ekologické kampani dostal letos Nobelovu cenu za mír. "(Al Gore) je apoštolem arogance stejně jako lidé kolem něho," prohlásil Klaus.
Prezident zpochybnil jako nerealistické závazky vyhlašované na desítky let dopředu například ohledně omezování emisí plynů se skleníkovým efektem. Připomněl, že již za komunismu se plánovalo bez efektu na pětiletky. "Jsem si naprosto jistý, že za třicet let bude otázka globálního oteplování zapomenuta. Lidé se budou občas smát, že lidé z roku 2007 byli úplně šílení, když mluvili o globálním oteplování, protože budou mít úplně jiné problémy," prohlásil Klaus. Zároveň připomněl, že v polovině 70. let minulého století se řešilo globální ochlazování. Tvrzení o tom, že vědecká komunita v sedmdesátých letech předpovídala globální ochlazení, je ale podle Vojtěcha Koteckého z organizace Hnutí Duha pouze legendou.
"První velká zpráva klimatologů pro amerického prezidenta, která varovala před globálním oteplováním kvůli emisím skleníkových plynů, pochází z roku 1965," řekl.
"A že přibývání skleníkových ve vzduchu zvyšuje globální teplotu, to vědci říkají dnes, říkat to budou za třicet let, říkali to před třiceti lety i před sto lety. Zjistili to v roce 1859 a vyplývá to z banálních fyzikálních vlastností těchto plynů. Otázkou vůbec není zda, nýbrž o kolik," uzavřel Kotecký.
Foto: Petra Mášová
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.