Církevní restituce
Nečasův "rádce": Vyrovnání s církvemi bude pro stát výhodné
30.08.2012 12:06 Aktualizováno 30.08. 15:23
Majetkové vyrovnání s církvemi v budoucnu výrazně podpoří růst české ekonomiky. Čistý výnos návrhu pro státní rozpočet bude v příštích padesáti letech 28 miliard korun. Na tiskové konferenci to řekl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Jiří Schwarz. Opoziční ČSSD jeho výrok kritizovala, jeho názor podle ní řada členů ekonomické rady kabinetu nesdílí. Podle mluvčího vlády Michala Schustera prezentoval ekonom svůj pohled na vládní návrh, nikoliv postoj celé NERV, poradního orgánu Nečasova kabinetu.
"Církevní narovnání vzhledem k investicím do majetku bude velmi výrazný prorůstový faktor pro českou ekonomiku," řekl Schwarz, jinak též šéf Liberálního institutu a dlouholetý pedagog VŠE. Upozornil na to, že církve budou platit daň z nově nabytých pozemků a nemovitostí. Investovat navíc budou do jejich provozu.
Církve podle něj mohou provozovat například hospice či speciální zdravotní zařízení, tedy věnovat se činnostem, po kterých je vysoká společenská poptávka a stát na ně nemá dost peněz.
"Pan Schwarz si z nás dělá naprostou legraci a ještě má tu drzost to prezentovat na NERV. Protože NERV to nikdy neprojednal," reagoval na odpolední tiskové konferenci stínový ministr financí opoziční ČSSD Jan Mládek. Řada členů ekonomické rady podle něj Schwarzův názor nesdílí.
Podle Schwarze, který se věnoval přípravě majetkového vyrovnání s církvemi v době, kdy návrh chystal sociálnědemokratický ministr kultury Pavel Dostál, nynější vláda nabízí církvím o zhruba 550 milionů korun méně, než je částka, se kterou dříve kalkulovala vláda ČSSD.
Anketa:
Souhlasíte s církevními restitucemi?
Zdůraznil také to, že stát při schválení majetkového vyrovnání nebude od roku 2043 ze státního rozpočtu církvím pomáhat a od roku 2055 přinesou církevní restituce čistý příjem pro stát.
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, který po vetu levicového Senátu čeká rozhodující hlasování ve sněmovně, počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních. Opoziční ČSSD ostře kritizuje způsob restitucí a výši finanční kompenzace. Vládní návrh ve své kampani označuje i za dar církvím.
Pochybnosti o majetkovém vyrovnání s církvemi dal najevo i prezident Václav Klaus. Od premiéra Petra Nečase (ODS) žádá před případným podpisem zákona osobní garanci toho, že zákon neprolomí restituční hranici 25. února 1948. Klaus to uvedl v dopise adresovaném Nečasovi a místopředsedům vlády Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09) a Karolíně Peake (LIDEM). Premiér zatím na Klausovu výzvu nereagoval. Na dotaz pouze uvedl, že svou odpověď určitě sdělí nejprve prezidentovi.
Podle ČSSD by měla vláda předložit autoritativní stanoviska tří význačných českých ústavních právníků, kteří sdělí, že hranice 25.února 1948 nebude prolomena.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.