Novoroční proslovy: pravda, lež i mlčení
01.01.2009 09:00 Původní zpráva
Historii prezidentských novoročních projevů zahájil až Klement Gottwald v roce 1949. Do té doby promlouvali prezidenti Československa jen občas na Vánoce, první lednový den pak věnovali setkání s ministry či poslanci. „Ještě nikdy při vstupu do nového roku jsme nestáli před tak nadějnými výhledy do budoucna jako nyní," prohlásil k národu prezident Klement Gottwald 1. ledna 1949.
1949: Naděje proměněná v šibenici
Za zmiňované „nadějné výhledy" poděkoval Gottwald lidu, který podpořil jeho pučistickou politiku z února 1948. „V únorových dnech vystoupil náš pracující lid měst i venkova ve svorné jednotě, aby ubránil své revoluční vymoženosti, aby obhájil zajištěnou a nezávislou budoucnost svého státu proti rozvratnickým pokusům vlastizrádné reakce," pronesl Gottwald v novoročním poselství na rok 1949.
Ve skutečnosti nový československý prezident ukryl pod „nadějné výhledy" politiku teroru vůči vlastnímu národu. Například už 29. ledna 1949 Gottwaldův režim odsoudil v inscenovaném procesu k trestu smrti oběšením generála Heliodora Píku, jenž za druhé světové války vybudoval v Buzuluku v Sovětském svazu legionářskou armádu z řad Čechoslováků zavřených ve stalinských zajateckých táborech. Také Gottwald během roku 1949 zavřel do táborů nucených prací tisíce lidí a mnohé nechal popravit (například tři odbojáře ze skupiny Pravda vítězí, kteří byli popraveni v květnu a červenci 1949).
1959: Nový rok s dědou Mrázem
O deset let později vládl zemi prezident Antonín Novotný. Myšlenky z jeho novoročního projevu z 1. ledna 1949 shrnul dobový tisk do hesla: „Čím bohatší bude naše národní hospodářství, tím bohatší bude stůl našich pracujících." Novotný přesvědčoval národ o nevyhnutelné porážce kapitalismu na celém světě, ke které „pomáhají význačnou měrou naši pracující nejen dosaženými pracovními úspěchy, ale i postavením velikého cíle dovršit výstavbu socialistického řádu".
Novotný kupodivu v novoročním poselství neplival na údajné kolaboranty a vlastizrádce a omezil se na fráze o socialistickém řádu pro miliony pracujících. Kriticky se vyjádřil jen k situaci v domácím zemědělství, když obrazně prohlásil, že některá družstva „mlátí prázdnou slámu". Pro JZD žádal schopné předsedy, nikoliv hlasité agitátory s mizernými hospodářskými výsledky.
Hned po projevu se Antonín Novotný vydal do sálu Pražského hradu za osmi sty vybranými pionýry, s nimiž oslavil novoroční svátek s dědou Mrázem, jenž prý definitivně zvítězil na Ježíškem. Dobová reportáž líčila, že děda Mráz přijel na Pražský hrad meziplanetárním letadlem aby ocenil výsledky československých pionýrů, kteří vysadili miliony stromků či sebrali statisíce tun železného šrotu. „A dobrý děda Mráz oceňuje jejich píli a ještě připomíná, aby nezapomínali také pomáhat doma, kde se za pomoc brigádnické hodiny nepíší," zaznamenal reportér Rudého práva na Pražském hradě.
1979: Země je duchovně bohatší
O dvacet let později 1. ledna 1979 vládl Československu normalizační prezident Gustav Husák. Stejně jako Gottwald a Novotný i Husák si „vydržoval" politické vězně v kriminálech po celé republice. Na sklonku října 1979 byl například odsouzen na čtyři a půl roku nepodmíněně za podvracení republiky pozdější Husákův nástupce Václav Havel (spolu s P. Uhlem, J. Dienstbierem, O. Bednářovou, V. Bendou a D. Němcovou). „Vzrostlo materiální i duchovní bohatství země," přesvědčeně prohlásil prezident Gustav Husák v novoročním projevu z 1. ledna 1979.
1999: Zlo se vrací oknem
O jedenáct let později 1. ledna 1990 prezident Václav Havel oponoval Husákovi, že „naše země nevzkvétá". Havel ale o „materiálním a duchovním bohatství země" zapochyboval i 1. ledna roku 1999. „Před devíti lety jsem řekl, že jsem nebyl do svého úřadu vynesen proto, abych vám lhal. Nechci vám lhát ani dnes a zmíním se o tom, co mne na našich poměrech stále víc trápí. Je to okolnost, že zlo, které jsme před devíti lety vyhnali dveřmi, se k nám začíná nenápadně vracet oknem," prohlásil v novoroční řeči, za kterou sklidil notnou dávku kritiky. Havel v proslovu brojil proti rozmáhání typického čecháčkovství, které je spojeno s neúctou k lidským právům, s rasismem a xenofobií.
1939: Máme svůj stát
Před rokem 1949 promlouvali prezidenti Československa spíše na Vánoce. První lednový den pak věnovali setkání s ministry či poslanci. Vánoční poselství prezidenta Emila Háchy na prahu roku 1939 vyznělo dost pesimisticky. Okleštěné Československo, které na počátku října 1938 přišlo o pohraniční Sudety, podle Háchy „svíral smutek". Přesto se prezident pokusil podívat do příštího roku i s jistou nadějí. „Ale jsou také světla v tomto našem národním soumraku. Máme i nadále svůj vlastní stát, jež jsme ještě před necelým čtvrtstoletím neměli," prohlásil Hácha. Do skutečného zániku předválečného Československa přitom scházelo pouhých 80 dnů.
1929: Bez potřeby řečnit
Prezidenti Beneš a Masaryk necítili potřebu k zásadním proslovům ani o Vánocích. První lednový den přijímali na Pražském hradě či na zámku v Lánech ministry vlády a vybrané poslance. A média jen občas přetiskla pár vět z neformálních rozhovorů, které prezidenti vedli s novoročními návštěvníky. 1. ledna 1929 ale zřejmě prezident T. G. Masaryk nepronesl k hostům zásadnější proslov, neboť Lidové noviny se omezily na následující zprávu: „Novoroční oficiální audience u presidenta republiky byly zakončeny krátce před 13. hodinou. Po gratulačním projevu setrval pan president se všemi přítomnými v srdečném rozhovoru."
1919: Na slovíčko s TGM
Také první novoroční „prezidentský projev" v samostatném Československu se 1. ledna 1919 odehrál jen na úrovni přátelských řečí. Předseda revolučního Národního shromáždění František Tomášek později na půdě parlamentu tlumočil zážitek z novoroční schůzky s Masarykem jedinou větou: „O Novém roce 1919 odebralo se předsednictvo N. S. Č. do hradu k panu presidentu republiky, aby mu předneslo novoroční blahopřání."
Foto: Ivan Motýl
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.