Růst platů o 1,5 procenta je málo, míní učitelé
31.08.2007 14:03 Aktualizováno 31.08. 14:39
Odboráři nejsou spokojeni s výsledky jednání o zvyšování platů pracovníků školství v příštím roce, které dnes vedli s ministryní školství Danou Kuchtovou (SZ). Pokračují proto ve stávkové pohotovosti, kterou vyhlásili v úterý.
Shoda naopak panuje v otázce přenesení části odpovědnosti za financování školství ze státu na kraje, které plánuje ministerstvo financí. Školské odbory i ministerstvo návrh odmítají, řekli dnes jejich zástupci novinářům.
Odborům se nelíbí, že by pracovníkům ve školství měly v příštím roce růst platy o 1,5 procenta. Podle Kuchtové by mzdy ale mohly v příštím roce nakonec stoupnout kvůli úbytku žáků a odchodu pracovníků ze škol až o tři procenta.
Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík však tvrdí, že ani to by nepokrylo inflaci, kterou na příští rok odhaduje na 4,5 procenta. Tvrdí navíc, že není jasné, zda skutečně přirozeně odejde tolik pracovníků, aby platy mohly růst tak, jak předpokládá ministryně.
"Tato společnost dluží nejenom pedagogům důstojné platové ohodnocení a ta inflace, pokud bude vyšší než tři procenta, tak nehovoříme o reálném růstu," řekl Dobšík s tím že, učitelé nebudou motivováni k realizaci reformy.
V prvním čtvrtletí letošního roku pracovníkům v regionálním školství vzrostly platy meziročně průměrně o 6,2 procenta, a činily tak 19 195 korun. Učitelé si v prvním čtvrtletí oproti loňsku polepšili o 5,7 procenta a našli na výplatní pásce 22 374 korun.
Odboráři nyní budou čekat, až dostanou příští týden konkrétní návrh rozpočtu školství na příští rok. Vládu diskuse o rozpočtu čeká v nejbližší době. "Je samozřejmě možné navýšit jakýkoliv výdaj za tu cenu, že se někde jinde jiný výdaj sníží. Diskuse na toto téma bude jako každý rok velmi živá," reagoval dnes ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) na požadavky školských odborů.
Kuchtová doufá, že se jí podaří prosadit, aby vysoké školy nakonec dostaly miliardu korun, kterou letos získaly na financování stoupajícího počtu studentů. Původně hrozilo, že o ni v příštím roce přijdou. Podle Kuchtové však není příliš reálné, že by mohly získat až 2,3 miliardy, které by podle rektorů potřebovaly. "Je to jistě oprávněný požadavek, ale je to maximalistický požadavek," řekla Kuchtová.
Rozpočet školství na příští léta přesto škrty čekají, podle ministryně se však v žádném případě nedotknou platů. Velkou finanční injekci podle ní přinesou do školství prostředky z evropských fondů.
Dobšík s Kuchtovou novinářům také řekli, že nesouhlasí se záměrem ministerstva financí přenést částečně financování školství na kraje. Podle odborů by se tak zvýšily rozdíly v úrovni a dostupnosti vzdělávání v jednotlivých regionech.
Také Kuchtová již dříve řekla, že by se tak ohrozila kvalita vzdělávání a školská reforma zejména tím, že ministerstvo ztratí jeden ze svých nejsilnějších nástrojů, tedy možnost ovlivňovat regionální školství po ekonomické stránce.
Dnes novinářům sdělila, že ví, že návrh nepodporuje také několik poslanců ODS a KDU-ČSL.
Odboráři obavy ze snižování výdajů na školství sepsali do petice, kterou podepsalo více než 64 000 lidí, a předali ji vládě. Úřad vlády jim však odpověděl se zpožděním, které Kuchtová dnes vysvětlila letními dovolenými.
Ilustrační foto: Jan Schejbal
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.