Diplomacie
Vztah Česka a Palestiny. Jak šel čas?
16.05.2018 17:32
Vybrané údaje o česko-palestinských vztazích (palestinské vedení se rozhodlo stáhnout své velvyslance ze čtyř států EU, včetně ČR, v souvislosti s otevřením ambasády USA v Jeruzalémě):
Československo začalo styky s Palestinci rozvíjet po šestidenní válce v červnu 1967, kdy byly z popudu Prahy přerušeny diplomatické vztahy s Izraelem. Palestinskému hnutí odporu, které zahájilo ozbrojený boj proti Izraeli v lednu 1965, poskytovalo Československo v 70. a 80. letech politickou i finanční podporu, zbraně i výcvik na svém území.
Československo také navázalo kontakty s Organizací pro osvobození Palestiny (OOP), která byla uznána mezinárodně za jedinou legální představitelku Palestinců. Stálé zastoupení OOP bylo v Praze zřízeno v březnu 1981 a v únoru 1983 bylo povýšeno na diplomatickou misi.
Po vyhlášení palestinského státu na izraelských územích v listopadu 1988 v Alžíru, kdy Palestinci po více než 40 letech přijali rezoluci Valného shromáždění OSN číslo 181 z listopadu 1947 (Palestina byla podle ní rozdělena na židovský a arabský stát) a tím implicitně uznali Stát Izrael, bylo v Praze v prosinci 1988 zřízeno velvyslanectví palestinského státu.
Palestinské velvyslanectví sídlilo dlouho v ulici Na Kazance v Praze-Troji. V roce 2003 koupili Palestinci pozemek v Internacionální ulici v Praze-Suchdole. Bývalý velvyslanec Džamál Muhammad Džamál v roce 2014 zahynul na velvyslanectví při explozi semtexu. Kriminalisté událost prověřovali vedle usmrcení z nedbalosti také jako nedovolené ozbrojování, protože v budově objevili 12 zbraní z 80. let. Podle Palestinců byly darem od představitelů tehdejší ČSSR. Policie případ smrti odložila.
ČR byla první postkomunistickou zemí, která začala poskytovat Palestincům rozvojovou pomoc. Zaměřuje se především na elektrifikaci, infrastrukturu a sociální služby. Každoročně na tyto rozvojové projekty Česko vydává 600 tisíc dolarů (podle současného kurzu asi 13 milionů korun).
ČR otevřela v palestinské samosprávě svůj styčný úřad v červenci 2000 v Ramalláhu na západním břehu Jordánu jako první stát z bývalého sovětského bloku.
Někdejší palestinský vůdce Jásir Arafat byl v Československu desetkrát - poprvé v roce 1975 a naposledy v dubnu 1990, kdy ho přijal prezident Václav Havel s poukazem na morální odpovědnost za vývoj na Blízkém východě. Nynější prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás byl v ČR na oficiální návštěvě v únoru 2009, kdy se setkal mimo jiné s prezidentem Václavem Klausem. V uplynulých letech jsou časté vzájemné návštěvy ministrů zahraničí. Česká republika v minulosti například nabízela, že by se v Praze mohly konat izraelsko-palestinské mírové rozhovory.
Palestina v uplynulých letech nelibě nesla některé výroky nebo činy českých politiků. Česko totiž patří dlouhodobě k nejbližším spojencům židovského státu ve světě. Sněmovna v letech 2016 a 2017 například odmítla rezoluce Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) ohledně Jeruzaléma. Rezoluce se "nese v nenávistném protiizraelském duchu, přičemž také pomíjí nejen židovské, ale i křesťanské vazby na svatá místa v Jeruzalémě", znělo například v roce 2016 v usnesení sněmovny.
Palestina také kritizovala proizraelské výroky Miloše Zemana, ať už v premiérské, nebo prezidentské funkci, ne vždy však jeho názory byly v souladu s oficiální zahraniční politikou, kdy se ministerstvo zahraničí snažilo o vyvážený přístup k problematice. Jako premiér v roce 2002 způsobil Zeman skandál, když v rozhovoru pro izraelský deník Haarec přirovnal Arafata k nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi. Později se od svých slov snažil distancovat tvrzením, že izraelští novináři jeho vyjádření nepřesně interpretovali.
Od roku 2013 také již jako prezident Zeman hovoří o tom, že by ČR měla přesunout velvyslanectví do Jeruzaléma. Debata ožila poté, co americký prezident Donald Trump loni v prosinci označil Jeruzalém za hlavní město Izraele a oznámil záměr přesunout tam americkou ambasádu, což se stalo skutkem před několika dny.
Česká republika, Maďarsko a Rumunsko zablokovaly v minulých dnech přípravu společného prohlášení 28 zemí EU, které mělo být kritické ke stěhovaní amerického velvyslanectví do Jeruzaléma. Palestinská ambasáda v ČR kritizovala také oslavu, která se konala u příležitosti otevření amerického zastoupení. "Vyjadřujeme lítost nad účastí několika států na oslavě přesunu amerického velvyslanectví do okupovaného Jeruzaléma. Tyto státy také nesou přímou či nepřímou odpovědnost za prolití krve v Palestině, zejména v pásmu Gazy," uvedli Palestinci. Český velvyslanec v Izraeli se zúčastnil nedělní recepce u příležitosti otevření americké ambasády, na pondělním slavnostním otevření přítomen nebyl. Palestinská samospráva dnes oznámila, že stahuje své velvyslance z Česka a dalších tří zemí EU, jejichž zástupci se zúčastnili nedělní recepce.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.