Nová posádka
Na ISS přibyli další astronauti, přivezli si kaviár i kávovar

Ruská kosmická loď Sojuz TMA-15M s tříčlennou posádkou v pondělí časně ráno SEČ přistála bez jakýchkoli problémů na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovala o šest hodin dříve v neděli.

Osazenstvo orbitálního komplexu tak doplnili na obvyklou šestici Američan Terry Virts z americké vesmírné agentury NASA, Rus Anton Škaplerov z Roskosmosu a Italka Samantha Cristoforettiová z Evropské vesmírné agentury (ESA). Poslední jmenovaná je vůbec první Italkou, která se dostala do vesmíru.

Tři nově příchozí budou na ISS pracovat až do poloviny května příštího roku. Jejich partnery jsou nyní americký astronaut Barry Wilmore a ruští kosmonauti Alexandr Samokuťajev a Jelena Serovová, kteří se mají na Zemi vrátit začátkem března.
V šestnáctileté historii ISS je to teprve podruhé, co jsou na palubě stanice zároveň dvě ženy. Poprvé se tak stalo v roce 2010 kdy na orbitálním komplexu pobývaly Američanky Tracy Caldwellová-Dysonová a Shannon Walkerová.

Nová posádka dopravila na ISS mimo jiné 15 třicetigramových konzerv kaviáru, který si prý kosmonauti přáli na oslavu Nového roku. Italská astronautka s sebou do vesmíru vzala i speciálně upravený kávovar, který dostal jméno ISSpresso. Proto si prý také kromě jablek a rajčat přibalila i "něco" kávy.

Samantha Cristoforettiová je po 13 letech druhou zástupkyní ESA na Mezinárodní vesmírné stanici. První byla v roce 2001 francouzská lékařka a astronautka Claudie Haigneréová, která tehdy na ISS strávila týden.

Noví tři obyvatelé komplexu mají podle NASA během šesti měsíců na oběžné dráze provést několik stovek vědeckých výzkumů a technologických experimentů. Týká se to například zjišťování možných genetických změn u škrkavek způsobených stavem beztíže, zkoumání aerosolů v zemské atmosféře nebo chladících tekutých kovů.

Mezinárodní vesmírná stanice, jejíž hodnota je 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun), se zrodila v listopadu 1998 vynesením ruského modulu Zarja na oběžnou dráhu. Její životnost byla zatím prodloužena do roku 2024. Do projektu jsou zapojeny USA, Rusko, Evropská vesmírná agentura (ESA), Japonsko, Kanada a Brazílie. Většinu dílů komplexu vlastní USA a Rusko.