Škytající supernova
Předsmrtná křeč umírající hvězdy

Astronomové našli supernovu, která měsíc před svým výbuchem vyvrhla do vesmíru obrovské množství plynu. Hmotností odpovídalo zhruba deseti Jupiterům.

Kalifornská observatoř Palomar zaznamenala před časem výbuch supernovy. Bylo jí přiděleno katalogové označení SN 2010mc. Supernova je masivní exploze, při níž se jediná hvězda na chvíli stane jasnější než celá galaxie. Astronomové jich každý rok zaznamenají stovky, je to ale proto, že jsou nepřehlédnutelné, ne proto, že by se jednalo o běžnou událost. Výbuch supernovy je ve vesmíru vzácný, což je dobře. Vybuchující hvězdy nejsou zrovna příznivé pro život. SN 2010mc byla ještě vzácnější.

Spadala do nečetné kategorie supernov typu II, které podle teorií astronomů před vlastní explozí vyvrhují do prostoru okolo sebe slupky řídkého plazmatu. Skupině vědců, vedené Eranem Ofekem z Weizmannova institutu v izraelském Rechovotu, se podařilo ztrátu hmoty najít na záznamech z automatického teleskopu.

Předcházela hlavnímu výbuchu o třicet sedm dní. Jejich pozorování, o němž referují v časopise Nature, podporuje některé teorie o způsobech, jimiž k obřím vesmírným explozím dochází. Dalo by se použít k předvídání dalších supernov.

Umírající hvězda vyplivla těsně před svým výbuchem do prostoru plyn o hmotnosti asi jedné setiny našeho Slunce. Podle astronomů způsobila výron plynu nestabilita v jádru hvězdy, kde se slučují atomy lehkých prvků na těžké. Základní palivo všech hvězd je vodík, který se v jejich nitru mění na hélium. K syntéze jsou třeba vysoká teplota a tlak v nitru hvězdy. Obojí je tím větší, čím hmotnější je samotná hvězda.

Při syntéze se uvolňuje energie a hvězda svítí. Vyzařovaná energie brání jejímu zhroucení vlivem vlastní gravitace. Když vodík v jádru hvězdy dojde, odvíjí se její další osud od její počáteční hmotnosti. Malé hvězdy se začnou smršťovat a chladnout. Větší, třeba i velikosti Slunce, začnou spalovat vodík i mimo jádro a rozpínat se. Jak se zvětšují, chladnou a mění se v červené obry. V jádrech největších hvězd vznikají těžší a těžší prvky, dokud nezaniknou jako supernovy.