Krátký život
První rostlina, která vyklíčila na Měsíci uhynula. Mohl za to pokles teploty

První rostlina, která vyklíčila na Měsíci, uhynula. Stalo se tak poté, co na odvrácené straně Měsíce nastala noc a teplota klesla k minus 170 stupňům Celsia, napsal list The Guardian. Semena bavlníku na Měsíc dopravila čínská sonda Čchang-e 4, která jako první aparát v historii na odvrácené straně souputníka Země v lednu přistála.

Vyrašení prvního zeleného lístku na palubě sondy, jež nyní parkuje na Měsíci, oznámili Číňané v úterý. Semena jsou zapečetěna v 17,3 centimetru vysoké a 2,6 kilogramu vážící nádobě, která obsahuje hlínu, vzduch, vodu na zalévání, živiny, dvě malé kamery a přístroj pro kontrolu teploty. Nádoba je opatřena i trubičkou, kterou do ní může vnikat sluneční světlo potřebné k fotosyntéze.

Krátký život rostlinky ukončil příchod měsíční noci. Ta je velmi dlouhá, trvá zhruba 14 pozemských dní. Teplota během ní navíc může klesat až na minus 170 stupňů Celsia, zatímco za dlouhého měsíčního dne, který trvá zhruba 14 pozemských dní, stoupá teplota měsíčního povrchu postupně až na 130 stupňů Celsia.

Vedoucí biologického experimentu Sie Keng-sin z univerzity v čínském Čchung-čchingu prohlásil, že osud rostliny vědci předpokládali. "Život v nádobě nemohl překonat měsíční noc," řekl Sie.

Pěstování rostlin je považováno za jeden z důležitých kroků k případnému zřízení trvalé základny na Měsíci. Doposud se astronautům podařilo vypěstovat rostliny jako například římský salát na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), na Měsíci ale ne.

Číňané na Měsíc v sondě Čchang-e 4 vyslali kromě semen bavlníku také semena řepky, brambor a plevelné rostliny zvané huseníček rolní, vajíčka octomilek a kvasnice. Cílem pokusu bylo zjistit, zda je možné pěstovat rostliny v uzavřeném prostředí v podmínkách nízké gravitace.

"Doposud jsme s tím zkušenost neměli. A nedokázali jsme na Zemi simulovat měsíční prostředí s nízkou gravitací a kosmickým zářením," řekl Sie Keng-sin.

V ideálním případě měl v plechovce vzniknout miniaturní ekosystém, v němž by rostliny produkovaly kyslík, a udržovaly tak při životě octomilky. Kvasnicemi se měly octomilky živit. Žádná další rostlina kromě bavlníku v nádobě nevyklíčila, napsal dnes deník The Guardian.

Ohledně případného vylíhnutí octomilek neposkytla čínská vesmírná agentura informace. "Octomilky jsou poměrně líní živočichové. Nemusely se vylíhnout," řekl vedoucí experimentu Sie Keng-sin. Pokud se tak nestalo, octomilky pravděpodobně svou příležitost definitivně propásly.

K výběru rostlin poslaných na Měsíc Sie řekl, že bavlna by se mohla v budoucnu využívat k výrobě oblečení, zatímco brambory by byly zdrojem potravy pro astronauty a řepka by se využila k produkci oleje.

Xie Gengxin, experiment’s chief designer, said that cotton {clothing}, rapeseed {oil}, potato{food} rock cress {flower garden}, yeast {converts sugar to CO2 for plants} & fruit flies were the six organisms chosen to be grown on the far side of the moon. Earth destroyed_no problem pic.twitter.com/3g9NewhEXv

- Devi Rhamesz (@ChrliesWarchest) 15. ledna 2019