Nervozita stoupá
V pondělí ráno na Marsu přistane sonda Curiosity. Sledujte živě

Sedm let vývoje, osm měsíců putování vesmírem, miliardy dolarů. To vše může přijít vniveč, pokud se v pondělí ráno nezdaří riskantní manévr, při kterém se z plošiny poháněné raketovými motory spustí na povrch Marsu robotický průzkumník Curiosity. Přistání bude NASA vysílat na internetu živě.

Curiosity (Zvídavost) má navázat na veleúspěšné mise robotů Spirit a Opportunity. Na její výsledky se těší především planetologové a astrobiologové, sonda by totiž měla přinést nové informace o tom, zda na Marsu mohly v minulosti existovat podmínky vhodné pro vznik života.

Robot by měl na marsovský povrch dosednout v pondělí ráno v 7.31 našeho času. Přesněji řečeno, v tu chvíli bychom měli přistání na Zemi zaznamenat. Ve skutečnosti Curiosity přistane téměř o čtrnáct minut dříve. Tak dlouho totiž trvá, než z Marsu dorazí rádiový signál a my se dozvíme, zda manévr proběhl úspěšně.

Přistání bude možné sledovat živě na NASA TV v pondělí od 5.30 hodin. K dispozici by měly být i další dva kanály na ustream.tv pro případ, že server NASA TV nezvládne nápor zájemců. První nabídne i komentáře a rozhovory, na druhém poběží pouze čistý přenos přistání s audiostopou z řídícího střediska.

Složitý manévr

Robot je příliš těžký na to, aby přistál na vzduchovém polštáři jako jeho předchůdci Spirit a Opportunity. Z oběžné dráhy k povrchu se proto vydá sestupový modul vybavený raketovým pohonem, z něhož se robot spustí na lanech. Tento postup zatím ve vesmíru nikdo nikdy nevyzkoušel. "Věříme si, ale rozhodně to není bez rizika. Vstup do atmosféry a přistání budou okamžiky, v nichž si budeme kousat nervy nervozitou," říká manažer projektu Pete Theisinger.

Celý manévr od vstupu do atmosféry rychlostí 5,9 km/s (21 240 km/h) po dosednutí sondy na povrch Marsu bude trvat 7 minut (s možnou odchylkou až 40 sekund oběma směry). O devět desetin zpomalení se postará atmosférické tření. Tepelný plášť se 75 sekund po vstupu do atmosféry zahřeje až na 2100 °C. Přetížení způsobené třením může dosáhnout až 15 g, pravděpodobnější jsou však hodnoty mezi 10 a 11 g.

Dobrzdění zařídí nejprve padák a nakonec raketové motory. Padák o průměru 16 metrů se otevře ve výšce 11 km nad povrchem v rychlosti 405 m/s. Necelou půlminutu poté odhodí sonda ve výšce 8 km a při rychlosti 125 m/s tepelný štít.

V tu chvíli se zapne videokamera, která bude sledovat povrch pod sondou a data přenášet na Zemi. Měla by fungovat až do okamžiku přistání. Zároveň se zapne i radar měřící rychlost a vzdálenost k povrchu.

Za dalších 85 sekund se 1,6 km nad povrchem a při rychlosti 80 m/s (288 km/h) oddělí část s padákem od sestupové plošiny se zavěšenou sondou. Na plošině se zažehne osm raketových motorů, které plošinu zpomalí na 0,75 m/s (2,7 km/h). Tuto rychlost si udrží až do okamžiku přistání.

Dvacet metrů nad povrchem (a 12 sekund před přistáním) se Curiosity od plošiny oddělí a začne se na lanech spouštět dolů. Jakmile se kola dotknou povrchu, lana se uvolní a plošina se vzdálí. Měla by dopadnout přibližně 300 metrů od sondy.

Mars nového návštěvníka přivítá chladným, ale nijak extrémním počasím. Teplota v místě přistání by se měla pohybovat mezi -90 a 0 °C.

Nástupce Spiritu a Opportunity
Curiosity je nejkomplexnější robotická sonda vyslaná lidmi do vesmíru. Měla by navázat na extrémně úspěšné mise dvojčat Spirit a Opportunity, které na Marsu přistály v lednu 2004.

(*) Oba roboti plánovanou životnost mnohonásobně překonali. Spirit urazil 7,7 km a odmlčel se až v roce 2010, Opportunity stále pracuje, zatím ujel téměř 35 km.

Byl tu život?

Curiosity by měla přistát uvnitř 154 kilometrů širokého Galeova kráteru, z jehož středu se vypíná pět kilometrů vysoká hora. Stoupá natolik mírně, že by robot měl být schopen se tam vyškrábat. Cesta vzhůru bude zároveň cestou po proudu času, protože robot bude míjet odkryté vrstvy hornin z různých etap historie planety.

Snímkování z oběžné dráhy, které obstarala družice Mars Reconnaissance Orbiter, v oblasti odhalilo vyschlá koryta řek a zřejmě i pozůstatky dávného jezera. Existoval-li na Marsu v minulosti bakteriální život, je Galeův kráter ideálním místem, kde po něm pátrat.

Curiosity není vybavena přímo k odhalení fosilních mikroorganismů. Jejím úkolem je prozkoumat horniny a případně i podzemní vodu a led, což vědcům umožní rekonstruovat podmínky, které na Marsu v minulosti panovaly. Robot tedy téměř jistě neobjeví Marťany, ale mohl by posílit či naopak zpochybnit hypotézu o tom, že Mars v minulosti skýtal vhodné podmínky pro rozvoj mikrobiálního života.

Vědecký výzkum bude mít na starosti deset kamer a přístrojů včetně hmotnostního spektrografu, plynového chromatografu nebo zařízení pro měření rozptylu rentgenových paprsků na vzorku. Sonda bude do hornin rýt, vrtat a odpařovat jejich povrch laserovým paprskem. Kombinace více technik umožní změřit koncentraci vody i nejrůznějších organických látek a určit poměry izotopů uhlíku a dalších prvků. I laičtí zájemci o vesmír si však přijdou na své. Curiosity nás bude zásobovat snímky a videosekvencemi z povrchu Marsu v dosud nevídaném rozlišení.