Opel: život pod koncernem GM

Spousta lidí si myslí, že byl Opel po většinu času ryze německou značkou. Jeho auta se vyvíjí i vyrábí hlavně v Německu, ale už dlouhých 88 let je součástí amerického koncernu General Motors. Tedy byl. Jak si vedl?

Německá značka Opel vznikla již léta páně 1862 jako výrobce šicích strojů, první vlastní automobil začala prodávat v roce 1902. Jeho předchůdci vyrábění od roku 1899 byly totiž postaveny na šasi francouzské značky Darracq. Před první světovou válkou se Opel stal nejprodávanější značkou v Německu a v roce 1924 zavedl jako první německá automobilka pásovou výrobu.

ČTĚTE TAKÉ: GM prodá Opel kanadské Magně, potvrdila Merkelová

Ve dvacátých letech minulého století však přišla finanční krize, kterou ani Opel neustál. Proto se musel spojit s americkým koncernem General Motors, kterému v roce 1929 prodal 80 procent svých akcií. Dva roky nato koncern GM převzal nad německým Opelem stoprocentní kontrolu. Od té doby se Opel stal součástí amerického koncernu.

ČTĚTE TAKÉ: Fiat: od slávy k úpadku a zase vzhůru

Pak přišla druhá světová válka a s ní pro Opel poněkud paradoxní situace. Továrny německé firmy patřící Američanům ovládli nacisté, kteří zrušili výrobu osobních aut a začali zde vyrábět díly pro bojová letadla. Výroba nákladních aut Blitz (blesk má Opel dodnes ve znaku) přetrvala. Toto označení nesla mimo jiné pojízdná plynová komora, na kterou by dnes německá značka nejraději zapomněla. Ani Opel nepřežil válku bez újmy. Továrnu v domácím Rüsselsheimu zničilo bombardování.

ČTĚTE TAKÉ: Chrysler: od kolébky po bankrot

Po válce se Opel vrátil k výrobě osobních aut až v roce 1947. Pak se projevil jeho vlastník. Přišla americká móda chromu, ploutví a růzmých dalších ozdob. Opel začal vyrábět auta, která ze všech evropských vypadala nejvíce jako americká. Ale dařilo se mu. I přesto, že vyráběl automobily spíše průměrné, ať už po stránce technické nebo kvalitativní. Opely byly vždy považovány za levnou, skoro až trochu podřadnou značku. V Německu se říkalo "trottel fahrt Opel" (blbec řídí Opel). Těžko soudit, jak se na tom podepsal jeho americký vlastník.

Přesto se této značce, která se časem stala příkladem výrobce průměrných a tudíž nezajímavých aut, podařilo několikrát překvapit celý svět. Třeba na beznadějně průměrném sedanu Vectra založeným kupé Calibra, které v roce 1989 šokovalo svět svou líbivou aerodynamickou karoserií s odporem vzduchu Cd 0,26, který společně překonaly Audi A2 a Honda Insight až o 10 let později. Calibra vypadá dobře dodnes. A ze spojení s britským výrobcem sportovních aut Lotus vznikl nejrychlejší sedan na světě, schopný maximální rychlosti 285 km/h. Ze spolupráce s lotusem vznikl také lehký dvoumístný sportovní Speedster s motorem uprostřed. Od té doby však Opel žádné nijak zvláště zajímavé auto nevyrobil.

ČTĚTE TAKÉ: Test Opelu Insignia 2,0 CDTi

Opel má nyní čtyři továrny v Německu, dvě v Británii (kde se Opely prodávají pod značkou Vauxhall), a po jedné v Belgii, Polsku a Španělsku. Z rozchodu s koncernem GM odešel v poměrně dobré pozici. Má konkurenceschopnou modelovou řadu, nové vcelku vydařené auto střední třídy Insignia a příští týden na frankfurtském autosalonu představí novou generaci svého stěžejního modelu nižší střední třídy Astra. Navíc vydělává, loni dosáhl zisku 1,63 miliardy dolarů před zdaněním. V Evropě během roku 2008 Opel prodal přes 1,1 milionu aut, necelých deset procent celkového trhu. Nyní už zisky Opelu nebudou dotovat ztrátový americký koncern, takže to s ním vypadá docela dobře. Zatím. 

Foto: Opel