Očima Martina Hekrdly
Fraška předchází vládu
08.01.2014 18:15 Glosa
Bohuslav Sobotka se nemýlí, když stále opakuje právnickou frázi, že prezident jej má jmenovat premiérem a odklepnout jeho koaliční kabinet "bez zbytečného odkladu". Ani tam, kde nejsou po lopatě uvedeny lhůty, nemůže hlava státu - byť je jí sám Miloš Zeman - dumat nad nesmrtelností chrousta a kádrovat čekatele na ministerská křesla, zda opravdu zhřešili "jenom" nekvalifikovaností, či spíše vzdorem vůči hradnímu majestátu.
Málo platné: byly volby a po nich se k sobě za účelem vládnutí holt celkem logicky shlukli lídři ČSSD, ANO a KDU-ČSL. A sepsali koaliční smlouvu, v níž mimo jiné statečně navrhují "zpřesnit" třeba i pravomoci prezidenta "v zájmu uchování parlamentního charakteru české demokracie založené na svobodné soutěži politických stran". Koalice má pohodlnou většinu 111 poslanců, kterou již předvedla, když uspěla navolit orgány Poslanecké sněmovny a odhlasovat návrh rozpočtu na rok 2014. Její šéfové se dohodli - po jistých veselých třenicích kolem "zlidovečtění" ministerstva zemědělství a za zvláštního ticha nad "hermanizací" ministerstva kultury - na struktuře vlády se sedmnácti křesly a na jmenném seznamu jednotlivých ministrů.
Na tom není nic fraškovitého. Kdyby se navíc budoucí vládě v prvních sto dnech podařilo - jak trojkoalice slibuje - stabilizovat zdravotnictví a zbavit úřady práce drábkovské paralýzy, už to by bylo samo o sobě krásné a dobré. Slavná bude každá vláda, která naplní - tak zní další sliby - likvidaci zdravotnických poplatků (ovšemže bez destabilizace zdravotnictví či veřejných zdrojů), vyšší (pouhým okem patrný) růst důchodů a lepší (trochu levnější) život rodinám s dětmi.
Opona se zvedá
Český národ má naději, že kolem půlky ledna už bude tuto vládu opravdu "nad sebou" mít a že se mu - nejpozději do poloviny února - konečně bude vládnout legitimně, tedy se souhlasem sněmovny. Tím ale veškeré pozitivní, vážné a - řekl bych - slavnostní samozřejmosti končí. A ve světle ramp se zjevuje pódium pro fraškovité výstupy, dosud v této zemi nevídané.
Ještě u nás nevznikala vláda, jejíž členové "v nemilosti" by byli budoucím premiérem, který už dříve pohrozil Hradu kompetenční ústavní žalobou, honem uklízeni do "poradenských služeb" (Vladimír Špidla) nebo odvážně snad i protlačeni (Lubomír Zaorálek). Nebo kteří by se bili v prsa, že nejsou žádní zbabělci, aby si nechali ujít křeslo bez portfeje kvůli nějakému - žel, populisticky přímo zvolenému - prezidentovi (Jiří Dienstbier). Dobrá, za tuhle frašku může převážně Hrad. Rozhořčení nad tím, že za ČSSD nebude ve vládě žádná žena, můžeme klidně přenechat senátorce Aleně Gajdůškové a plynutí času; fraškou je zde leda trvající éra pozdního patriarchátu.
ANO, bude hůř
Dost se toho napsalo o laicizovaném (ex)knězi (a příteli Daniela Landy, alias kouzelníka Žita), budoucím ministru kultury Danielu Hermanovi. To už je vládní fraška nepochybná, byť Herman asi "hledá cestu" angažovaným žitím stejně upřímně, jak upřímně bude příští ministr financí a vicepremiér Andrej Babiš hledat ve státním rozpočtu úspory. A zjišťovat tak, zda se sociální akcenty Sobotkovy vlády opravdu, ale opravdu obejdou bez zvyšování daní. Přičemž snad také do roka a do dne zjistí, že erární toky peněz jsou věru něco jiného než účetní kniha Agrofertu. A že vskutku stát - republika (res publica, věc veřejná) - není soukromá firma. A už vůbec ne stát, jemuž chtějí vládnout "v zájmu uchování parlamentního charakteru" demokracie. Nebo jde o pouhý "hec" proti Hradu a zásada stojí a padá s mocí Miloše Zemana?
Smutná fraška s Babišem v hlavní roli se odehrála na pondělní tiskové konferenci po podpisu koaliční smlouvy. Nejen místopředseda lidovců Marian Jurečka měl dojem, že není na tiskovce budoucí vlády, ale Agrofertu. Nezáleží na tom, jak "nespravedlivé" kritice ekologů Babiš čelil. Ani na tom, že mu včas političtí matadoři nevysvětlili, že některé věci musí veřejný činitel přejít mlčením, i kdyby na něm dříví štípali. Důležité je, že se zablesklo a naráz jsme viděli nasvícen hlavní problém příští vlády: gigantický střet zájmů.
V demokracii je politika sférou obecnosti, i kdyby hájila jen zájmy všech miliardářů, vlastníků velkých kapitálů jako celku. Ani takto zúžený "obecný zájem" není nikdy shodný se zájmem jediného konkrétního miliardáře, konkrétního funkcionáře kapitálu. Je-li pak někdo takový vynesen do vlády, nemůže obecnou státní vůli - ani zúženou, natož širší - obsluhovat. I kdyby andělskými křídly mával a samou poctivostí se rozkrájel.
Tohle je podstatnější problém než herec a diplomat Martin Stropnický na obraně či manažer chemického velkoprůmyslu Richard Brabec jako ochranář přírody. ANO, bude hůř.
Hejtman pro všechno
Jedna z těch "předvládních" frašek byla však přece jen komická. Když Rusnokův (Zemanův) vnitrák Martin Pecina v úterý rozhodl vrátit na post policejního prezidenta soudně očištěného Petra Lessyho, dozvěděli jsme se, že staronový šéf policie - aby "odblokoval situaci" - vloží svoji funkci do rukou nového ministra vnitra. Přímo to vidím! Lessy s aureolou bijce s kmotrovskými nepravostmi vkládá svůj post do rukou ministra vnitra, exhejtmana Milana Chovance (ČSSD) - s pověstí dvojitého "podrazáka" v pučistických rejdech uvnitř strany a s rychlokvašeným (jím samým záměrně nepoužívaným) gradem bakaláře z plzeňských práv. A přímo slyším, jak ve vládě - loket na lokti s ministryní spravedlnosti Helenou Válkovou (ANO), kterou z téže plzeňské fakulty vyhodili za kritiku tamních poměrů - oznamuje, že Lessyho demisi (ne)přijal...
No nic. Lze jen doufat, že podobných výstupů budeme už ušetřeni. Že pýcha předchází pád, platí pro jednotlivce (ba někdy i politiky haškovského typu). Ale koaliční frašky na "politické scéně" mohou ohlašovat pád celé jedné mocenské garnitury, která ještě ani vládnout nezačala.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.