Dodržel slib
Zeman vetoval služební zákon, kvůli politickým náměstkům
08.10.2014 13:01 Aktualizováno 08.10. 14:16
Prezident Miloš Zeman vetoval novelu služebního zákona. Zákon podle něj vyvolává zásadní ústavněprávní pochybnosti, počínaje nestandardní procedurou jeho projednávání až po neurčitá nebo nejasná ustanovení. O kroku hlavy státu informoval mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Zeman veto již dříve avizoval zejména kvůli takzvaným politickým náměstkům, které odmítá. Premiér Bohuslav Sobotka řekl, že koalice se pokusí veto co nejdříve přehlasovat. Nevyloučil svolání mimořádné schůze Sněmovny. Prezidentovo veto naopak uvítali zástupci Úsvitu.
Zeman zároveň s vetem napsal dopis předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi (ČSSD), ve kterém své rozhodnutí zdůvodnil. Prezident v něm připomíná své zářijové vystoupení před dolní komorou, při kterém vysvětlil svůj názor na projednávaný zákon a uvedl, za jaké podmínky ho podepíše.
"Poslanecká sněmovna však mou žádost motivovanou zájmem o racionální výstavbu státní správy neakceptovala. Zároveň jsem nucen konstatovat, že zákon o státní službě vyvolává zásadní ústavněprávní pochybnosti, počínaje nestandardní procedurou jeho projednávání přes některá jeho zmocňovací ustanovení nebo mezery v zákoně až po neurčitá nebo nejasná ustanovení," píše také Zeman v dopise.
Premiér Sobotka s výtkami prezidenta nesouhlasí, veto jej ale nepřekvapilo. "Předpokládám, že teď uděláme všechno pro to, abychom o vetu hlasovali co nejdříve. Očekávám, že budeme mít dostatek hlasů proto, abychom veto zvrátili a zákon začal od ledna platit," řekl novinářům premiér. Pokud se podle Sobotky nepodaří zařadit hlasování o služebním zákonu na říjnovou schůzi Sněmovny, nevylučuje koalice svolání mimořádné schůze.
Na podobě zákona se po dlouhých neshodách dohodla vládní koalice s pravicovou opozicí. Normu poté schválila Sněmovna a nedávno prošla i Senátem. Zeman nejvíce kritizoval zřízení funkce takzvaných politických náměstků. Nebudou podle něj mít na ministerstvu co na práci, protože nebudou mít na starosti žádnou konkrétní agendu. Navíc budou zátěží pro státní rozpočet.
Zastánci zákona oponují, že ministr potřebuje mít někoho, kdo ho může zastupovat na jednáních. Politické náměstky podle nich obsahovaly i předchozí návrhy zákona.
Spory okolo služebního zákona mohou pokračovat, prezident dříve řekl, že pokud jeho veto Sněmovna přehlasuje, obrátí se na Ústavní soud. Sobotka se ale domnívá, že prezident nemá pro podání ústavní stížnosti, při kterém jej chtějí podpořit i zástupci Úsvitu, důvod.
"Nezaznamenal jsem názor žádného právního experta, který by potvrzoval domněnku pana prezidenta, že tady snad jsou nějaké důvody pro podání ústavní stížnosti," uvedl premiér. Podle něj je kritizovaný paragraf o náměstcích součástí zákony od doby, kdy byl Zeman předsedou vlády. "Předpokládám, že když to nebylo protiústavní tehdy, nebude to protiústavní ani dnes," dodal Sobotka.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.