Pátečník Jaromíra Slomka
Werichova vila
30.06.2017 05:00 Glosa
Sousloví "Werichova vila" se vžilo jako srozumitelné označení budovy na pražské Kampě. Má to logiku, populární herec zde dlouhá léta žil, ač objekt nevybudoval ani nevlastnil ("Bílkova vila" či "Kramářova vila" jsou pojmenování jistě přesnější). Sto let před narozením autora Fimfára brával za kliku toho domu Josef Dobrovský, ve srovnání s "moudrým klaunem" či "panem Werichem", jak herce rádi označují v prvním případě čeští novináři a ve druhém jeho skalní fanoušci, osobnost mnohem významnější, po druhé světové válce bydlel na adrese U Sovových mlýnů č. 501/7 také Jiří Voskovec a po něm básník Vladimír Holan, před V + W tady býval doma i historik umění Zdeněk Wirth, ale málo platné, vila je už asi jednou provždy Werichova, ač ani v posledním vydání užitečné příručky Emanuela Pocheho Prahou krok za krokem (2001) se jí tak neříká.
V poslední době se s "Werichovou vilou" cosi dělo, procházela rekonstrukcí a našla novou formu využití. Bystrá česká média si toho pohybu všimla a už titulky svých článků podávala základní informace: "Werichova vila na Kampě by měla být opravená do konce roku (Prazsky.denik.cz 1. 8. 2016), "Werichova vila bude opravena do konce roku, vznikne v ní kulturní a společenské centrum" (Prazskypatriot.cz 2. 8. 2016), "Zrekonstruovaná Werichova vila nabídne přednášky, knihovnu či promítání" (CT24.cz 3. 9. 2016), "Rekonstrukce Werichovy vily je ve finále" (Euro.e15.cz 12. 9. 2016), "Werichova vila ožívá" (Blesk.cz 4. 11. 2016), "Práce na Werichově vile skončí do prosince, na jaře se otevře veřejnosti" (E15.cz 5. 11. 2016), "Ve Werichově vile budou i zákusky" (Lidové noviny 21. 2. 2017), "Na Werichovu vilu se vrátila busta Jana Wericha" (Prahatv.eu 30. 3. 2017), "Werichova vila se dočká otevření možná už v létě" (Prazsky.denik.cz 3. 4. 2017), "Na Kampě finišují opravy Werichovy vily, od podzimu se tam budou moci podívat návštěvníci" (CT24.cz 10. 4. 2017), "Otevření Werichovy vily se odkládá" (Lidové noviny 14. 6. 2017), "Werichova vila má kolaudaci, nadace Medy Mládkové převzala klíče" (Ceskenoviny.cz 16. 6. 2017), "Werichova vila se otevře na konci června" (Prazskypatriot.cz 17. 6. 2017), "Werichova vila spěje k otevření" (MFD 19. 6. 2017), Werichova vila slavila kolaudaci (Právo 19. 6. 2017) atd.
Pamětníci při vzpomínkách na Wericha často jmenovali také Holana (a naopak), komentujíce prý obtížné dvacetileté soužití (1948-1968, toho roku se Holanovi z domku odstěhovali) dvou povahově odlišných nájemníků, extroverta v prvním poschodí a introverta v přízemí, mužů narozených v témže roce (1905) a v témže roce (1980) také zemřelých. Mimochodem, oba měli pohřeb žehem ve strašnickém krematoriu, dostalo se jim rakve zahalené státní vlajkou a věnce od "prezidenta zapomnění", řečeno s Milanem Kunderou; na rozloučení s Holanem, který byl vedle Seiferta snad jediným národním umělcem, jehož podpis nenajdeme pod Antichartou (Seifert, jak známo, patřil k prvosignatářům Charty 77), přišla hrstka lidí (datum a hodina nebyly oznámeny v prostředcích hromadného sdělování), zato při Werichově pohřbu ani velká obřadní síň nepojala všechny muže a ženy, kteří dorazili poklonit se památce oblíbeného herce a mudrce; tlačenice ve dveřích byla skoro nebezpečná.
"O vztazích Holan-Werich," napsal Holanův věrný editor Vladimír Justl, "kolovaly nejrůznější pověsti, většinou fantazií dotvořené, ne-li úplně vymyšlené. Byli ovšem každý jinak svůj a žili odděleně své životy pod jednou střechou, jeden víc v noci jako skutečný havran, druhý ve dne. Kromě dvou Werichových novoročenek (1964, 1965) se zachovaly ještě dva jeho dopisy. První je poděkování za gratulaci k padesátinám. Na obálce v nakresleném obrysu srdce je text: 'Básník Vladimír Holan, přímo zde.'" V obálce básník našel pozvání "na sklenku a pohovor". Už předtím věnoval Werich Holanovi svazek Hry Osvobozeného divadla I (1954) s věnováním "Vladimíru Holanovi za jeho jazyk a obrazy a sousedství upřímně Jan Werich." Připojen prý byl kupodivu i podpis Jiřího Voskovce, tou dobou už dávno usazeného v USA.
Do prvního vydání Bagatel (Sebrané spisy Vladimíra Holana IX, 1988) si editor ještě netroufl zařadit básníkovy verše z roku 1965 (poděkování za blahopřání k 60. narozeninám), čtenáři se jich dočkali teprve v roce 2006 (druhé vydání Bagatel): "Milý pane Werichu - / nám šedesát let teprve bude, / až to nebude rudé... / Zatím to jenom růžovatí... / Za českou zem kéž pomodlí se naši svatí! / Váš VH"
Nuže, vzhůru do domku Josefa Dobrovského! Do Holanova tuskula. Dobrá, do Werichovy vily.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.